Okříšky - Oficiální webový portál městyse

Vážení čtenáři,

když jsme se minule „potkali“ při psaní a čtení úvodníku zpravodaje, těšili jsme se všichni na vánoční svátky. Ty strašně rychle utekly a už jsme vítali příchod nového roku – jak je v posledních letech zvykem opět společně. Připravený program se líbil, alespoň tak soudím z počtu lidí, kteří si společně vyšlápli na Strážku a hlavně pak z toho, kolik se nás sešlo na novoročním přípitku s ohňostrojem u vánočního stromu. Do roku 2018 jsme tedy vstoupili v dobré náladě a plní optimismu, zvláště když je to rok stého výročí vzniku samostatné republiky. Ale jak se v její historii střídala léta rozkvětu s temnými dobami, a to i v těch jubilejních osmičkových letech, tak nám hned po novém roce zmrzl úsměv na rtech.

Kampaň před prezidentskými volbami ukázala, že pomyslné dno úrovně naší politické kultury i mezilidských vztahů je ještě mnohem hlouběji, než jsme si mysleli. Od žádného z kandidátů prakticky nezaznělo nic konkrétního, čím chce pomoci zlepšit život v naší zemi. Pouze pár všeobecných hesel, slibování věcí, na které nemá prezident prakticky žádný vliv, ale hlavně strašení lidí a vylévání kýblů špíny na obě strany. Strašení tu hordami migrantů, tu dlouhými prsty Ruska a Číny, obviňování soupeřů z alkoholismu, pedofílie, vlastizrady ve prospěch jedné či druhé velmoci … byl to opravdu smutný pohled, jak se hraje na nejnižší lidské pudy. Ukazuje se, že zavedení přímé volby nebylo dobrým krokem, naše demokracie je na ni asi ještě příliš mladá a nezralá. Velkým paradoxem přitom je poměrně vysoká voličská účast u voleb, v nichž víceméně o nic nejde. Prezidentské pravomoci jsou skutečně minimální, nerozhoduje ani o tom jestli přijmeme či nepřijmeme uprchlické kvóty a euro, ani o výši mezd nebo sociálních dávek, ani o financování zdravotnictví a školství. Uvidíme, jestli ve stejném nebo i vyšším počtu přijdou občané k volebním urnám u těch opravdu důležitých voleb, které skutečně rozhodují o problémech našeho každodenního života.

Nejbližší nás čekají už zhruba za půl roku, budeme v nich rozhodovat o složení nového zastupitelstva našeho městyse na další čtyři roky. Zdá se, že je to ještě daleko, ale ten čas uteče jako voda a komunální volby budou před námi. Pevně věřím, že budou především o programech a vizích, ne o osobních útocích, že se kandidáti i voliči budou dívat především do budoucna, i když samozřejmě je nutné zhodnotit i to, jak současní zastupitelé plnili své sliby z minulé kampaně. Osobně si především přivítal, kdyby se na kandidátkách a potom i v zastupitelstvu objevili zástupci nové generace, lidé okolo třicítky, kterým bychom mohli postupně předávat zkušenosti. Oni by zase přinesli do rozhodování nové, neotřelé pohledy na potřeby městyse a jeho občanů a v budoucnu převzali zodpovědnost za další rozvoj městyse. Bohužel zatím okolo sebe mladých lidí se zájmem o komunální politiku moc nevidím. Ale snad se jen špatně dívám a za půl roku budu příjemně překvapen. Okříšky by si to určitě zasloužily.

Letošní rok je rokem olympijským a tak jako jsme v lednu byli všichni zkušenými politology, změnili jsme se v únoru na biatlonové odborníky a hokejové trenéry. Zimní olympiáda v dalekém Pchjongčchangu nám přinesla hodně radosti, o tu největší se postarala dvojnásobně zlatá Ester Ledecká. Se snowboardovým vítězstvím jsme tak trochu počítali, ale to lyžařské bylo bleskem z čistého nebe. Stala se tak první sportovkyní v historii zimních her, která se na ně dokázala kvalifikovat ve dvou rozdílných sportech a rovnou v nich i vyhrát! Znovu se potvrdilo, že Češi, když jdou za svým cílem, dokáží velké věci. Z historie víme, že to platí nejen ve sportu, ale i v kultuře, vědě, máme úspěšné lékaře, podnikatele atd. Rozhodně proto není na místě pesimismus, sebepodceňování a stálé stěžování si, které okolo sebe často vidíme. Ne, naopak, dívejme se před sebe s optimismem, věřme si a úspěch se dostaví. Tak jako to dokázala Ester!

Na začátku roku je na místě představit plány pro nadcházející týdny a měsíce. Zastupitelstvo městyse schválilo na svém březnovém zasedání program výstavby, kterému dominuje dokončení rekonstrukce a přístavy kulturního domu. Vedle této největší investice v něm najdete i další významné akce – rekonstrukci hřiště za sokolovnou, zateplení školní tělocvičny, nové parkovací plochy před Bílým domem, z těch menších např. nové veřejné osvětlení ulice Srázná, přesunutí a úpravy přechodu pro chodce na ulici Masarykova u základní školy či rekonstrukce chodníku na ulici Jihlavská, pokračovat bude rozšířování hřbitova, oplocení se dočká tréninková plocha u fotbalového stadionu. Nezapomínáme ani na přípravu nových projektů pro další roky jako je rekonstrukce veřejného osvětlení na Loudilce a na ulici Sadová, dostavba a rekonstrukce chodníků a přechodů na hlavní křižovatce, rekonstrukce komunikací a chodníků na ulicích Sadová, Příční a Tyršova, studie nových obytných zón, návrh řešení odkanalizování ulice Pod Strání, rekonstrukce objektu bývalé spořitelny pro přestěhování úřadu městyse. V loňském roce jsme ve spolupráci s městem Třebíč zadali zpracování budoucí podoby centra městyse, první návrhy už máme a po doplnění některých připomínek je předložíme k diskuzi veřejnosti. A přitom všem se objevují stále nové výzvy – možnost převodu sokolovny na městys, záměr společnosti Via Alta na rozjetí moderního provozu v areálu bývalé truhlárny na ulici Nádražní, hledání budoucího využití zámku, když se z něj odstěhuje úřad … Ani v posledním roce volebního období se tedy rozhodně nudit nebudeme.

O několik řádků výše jsem psal o potřebě optimismu. K němu, k dobré náladě i úsměvu na tvářích určitě přispěje nadcházející jaro, sluníčko, které už v těchto dnech ukazuje svoji sílu. Budeme se snažit, abychom svojí troškou přispěli i my, ať už realizací popsaných stavebních investic nebo organizací společenských akcí, v nejbližší době třeba Jarního jarmarku, stavění máje, pochodu na Jalovec atd. Těším se, že se na nich budeme setkávat v hojném počtu a společně šířit ten už několikrát zmíněný a tolik potřebný optimismus.

Zdeněk Ryšavý, starosta