Cesta: Titulní stránka
Potřeba výměny různých informací a zpráv sahá hluboko do dějin. První zprávy se původně šířily ústně a později ty důležitější i písemně. Tyto prvotní výměny informací jsou předchůdcem později organizované poštovní služby.
Na území Rakouska-Uherska, tedy i v Čechách a na Moravě, sloužila pošta především pro potřeby panovníka a jejími vlastníky a provozovateli se stávaly většinou šlechtické rody, a to až do roku 1722, kdy se pošta stala státem řízenou organizací. Císařovna Marie Terezie reformou v roce 1743 zestátnila poštovnictví v celé monarchii, a umožnila tak jeho jednotné řízení.
S budováním prvních železničních tratí ve 30. letech 19. století dochází k velkému rozvoji poštovnictví, stavěly se nádražní poštovní úřady, které umožňovaly prostřednictvím železnice možnost rychlé a spolehlivé přepravy poštovních zásilek. Poštovní služby se staly kvalitnějšími a počet poštovních úřadů stále vzrůstal.
Vznik Poštovního úřadu v Okříškách se nepodařilo zjistit. V Kněžicích byla založena pošta v roce 1870, v Opatově v roce 1871 a konečně v Heralticích byla zřízena pošta v roce 1900 v domě čp. 3., která byla v roce změněna na poštovnu se sídlem v domě 65. Při prohlížení sčítacích listů z roku 1880 bydlela v Okříškách v čp. 6 „poštovní výpravčí“ Anna Hrdličková * 1854 v Jestřebí. Ve stejném roce bydlel v Okříškách v čp. 69 „poštovní listonoš“ Josef Boudar * 1837 v Okříškách a „poštovní sluha“ Roman Berka * 1862 v Hrutově, který bydlel v Okříškách v čp. 41.
V roce 1890 bydlí v Okříškách v čp. 80 „majitelka pošty“ Anna Klimentová * 1855 v Brtnici a jako „správce poštovního úřadu“ je uváděn její manžel Jan Kliment * 1856 v Libici, okres Chotěboř, který je zároveň majitelem obchodu se smíšeným zbožím v témž domě. V tomto domě ještě bydlí „poštovní výpravčí“ Václav Horák, narozený 1870 na okrese Mělník. V roce 1910 v domě č. 111, který je majetkem c.k. poštovního úřadu, bydlí poštovní sluha Josef Krejčí * 30.7.1864 v Brtnici.
Dle sčítacích operátů z roku 1910 je majitelem domu čp. 115 c.k. vrchní poštmistr Jan Kliment a jeho druhá manželka Alžběta * 1872, rozená Wolfová, vdova po JUDr. Janu Vejmelkovi, který byl advokátem v Jemnici. V roce 1910 jsou ve sčítacích operátech uvádění další zaměstnanci pošty: V čp. 118 Antonín Holešovský* 1870 v Sadské, okres Poděbrady, v čp. 122, který vlastnil Jan Kliment, bydlel poštovní sluha Karel Kopečný * 1878 v Horním Újezdě, listonoš František Hobza * 1873 v Šebkovicích a postilion František Večeřa * 1883 ve Vanči u Třebíče.
V domě čp. 127 bydlí c.k. poštovní adjunkt Josef Pavlík * 1862 v Hrozenkově. Listonoš c.k. poštovního úřadu v Okříškách Cyril Žampa * 1877 v Hlístově. Bydlí ve svém domě čp. 148. Další listonoš c.k. poštovního úřadu v Okříškách Albín Obůrka,* 1882 v Červené Lhotě, bydlí ve vlastním domě čp. 149.
V roce 1890 kupuje c.k. vrchní poštmistr Jan Kliment stavební parcelu a na ní postaví v roce 1893 vilu čp. 115, ve které sídlí c.k. poštovní úřad v Okříškách a později se stává i majitelem domu čp. 122, kde jsou ubytování poštovní zřízenci a je zde i stáj pro poštovní koně.
Do vily čp. 115 se poštovní úřad přestěhoval z domu čp. 80 (dnes naproti kostelu a DPS), který v té době vlastnil Collalto z Brtnice. Majitel tohoto domu Jan Kliment nadále zastával funkci c.k. vrchního poštmistra a v této funkci zůstal i v první republice, kdy odešel na odpočinek. Po něm se stal vrchním poštmistrem Jindřich Novák.
Od roku 1921 byla zavedena a „vypsána“ doprava pošty Okříšky – Heraltice – Opatov – Předín Janu Krutišovi z Opatova čp. 55, který si v roce 1924 koupil v Okříškách domek čp. 111 a dopravu pošty dále na stejné trase provozoval. Od podzimu 1928, když nejsou v zimě závěje, jezdí autem, v době, kdy jsou závěje, koňským povozem. V roce 1929 se již pošta nachází v domě čp. 170 u paní Josefy Kohoutové na hlavní křižovatce a poštmistrem se v roce 1930 stává Antonín Pochvalovský, poštovními úředníky pak Josef Pavlík a Stanislav Gamba. V roce 1938 je přednostou Poštovního úřadu v Okříškách Ludvík Kalla, bydlící v čp. 201. Později měla pošta své zatím nejdelší sídlo v domě čp. 286 naproti sokolovně a koncem minulého století se nachází v budově ZD Okříšky, ale to je již všem čtenářům známo.
Tento článek byl zpracován na základě studia běžně přístupných archivních dokumentů, obecních kronik okolních obcí, dobového tisku, ale i z vyprávění pamětníků.
Bohuslav Buďa (článek pro Zpravodaj z Okříšek)