Okříšky - Oficiální webový portál městyse

Je tomu již dvacet let, co se zastupitelé poprvé zeptali občanů na jejich názory – co se jim v Okříškách líbí a naopak nelíbí, které investice by si přáli, jak by rozhodovali o některých aktuálních záležitostech, kterými se zabývá zastupitelstvo. Během uplynulých dvou desetiletí se těchto anket uskutečnilo třináct, většinou při příležitosti voleb, a občané se mohli vyjádřit ke stovkám otázek. Některé z nich se přitom opakují, aby bylo možné sledovat dlouhodobé trendy veřejného mínění. Byly součástí i té poslední ankety „Okříšky 2016“, takže můžeme zhodnotit vývoj za uplynulých dvacet let, což obnáší téměř celé období fungování obnovené obecní samosprávy.

V první otázce voliči vyjadřují svoji důvěru zastupitelstvu městyse. Ta je trvale vysoká (zvláště v porovnání důvěry ve vládu, Poslaneckou sněmovnu nebo Senát) a pohybuje se okolo poloviny respondentů. Nejvyšší (62,8%) byla na začátku tisíciletí, potom klesala až do roku 2010, kdy se trend obrátil a nyní se opět blíží k šedesátiprocentní hranici. Graf důvěřujících v podstatě zrcadlově kopíruje graf nedůvěřujících, letos poměrně výrazně klesl počet těch, kteří se tím nezabývají, což je pozitivní informace.

V další otázce posuzují občané, jak podle nich zastupitelstvo zajišťuje potřeby městyse. Názory celkem logicky korelují s důvěrou v zastupitelstvo, rozdíl je v nejhorším hodnocení, které zde připadá na rok 2006 a ve výrazném nárůstu spokojenosti v posledních letech, který překonává i roky 2000 – 2002. To zřejmě souvisí i s tím, že zastupitelstvo při plánování investic a oprav více přihlíží k názorům a připomínkám veřejnosti ať už vyplývají z těchto anket nebo zaznívají na Fórech Zdravého městyse a na setkáních s občany.

Potvrzením předchozího závěru jsou odpovědi na otázku, zda si občané myslí, že mají vliv na řízení městyse. Zatímco do roku 2010 podle 30 - 40% respondentů neměli občané žádný vliv, v posledních letech kleslo množství „pesimistů“ pod 20%. Naproti tomu téměř tři čtvrtiny voličů si myslí, že mají vliv úplný nebo alespoň částečný. Jednoznačným závěrem tak je pokračovat v nastoupeném směru a nadále naslouchat občanům a hlavně se řídit jejich názory.

Následuje hodnocení činnosti úřadu městyse a jeho organizací, které probíhá formou známkování jako ve škole. Kritérií hodnocených u úřadu postupně přibývá, proto řada není u všech stejně dlouhá. Tradičně nejhorší výsledek, pokud tak budeme brát známku 2- až 3, měla vždy účelnost a transparentnost využívání finančních prostředků, zároveň se ale od roku 2004 trvale zlepšuje. V posledních dvou anketách ovšem hůře vyšla odbornost a profesionalita zaměstnanců, kde se zřejmě stále ještě odráží problémy s nápravou chyb v oblasti poplatků a stočného z let 2011-2012. Ani image úřadu není vnímaná veřejností jako nejlepší, ale také zde je trend postupného zlepšování. Asi nejpřekvapivější je letošní zhoršení známky za otevřenost vůči veřejnosti a informovanost, zvláště v porovnání s tím, že v jedné z dalších otázek se naprostá většina hlasujících považuje za dostatečně až velmi dobře informované. Úplně nejlépe známkují respondenti dostupnost úřadu z hlediska úředních hodin, poprvé byla letos hodnocená vstřícnost zaměstnanců k občanům.

Z organizací zřizovaných městysem má trvale nejlepší známky knihovna, pomalu ale jistě se k ní přibližuje pečovatelská služba. O něco hůře vnímají lidé práci technických služeb, také zde ale vidíme zlepšující se tendenci, letos se určitě v hodnocení projevilo větší zapojení TS do stavebních akcí.

Samostatně známkují občané mateřskou a základní školu. U obou veřejnost nejlépe hodnotí materiální vybavení, do kterého se v posledních letech investovaly nemalé prostředky. U mateřské školy je hodnocení dlouhodobě stabilní a osciluje okolo dvojky, trochu negativní tendence je u řízení a odborné úrovně školy, naopak u základní školy po skokovém zlepšení hodnocení v roce 2014 následoval letos návrat téměř na úroveň roku 2012. Nabízí se otázka, byla-li výjimkou minulá anketa nebo naopak ta letošní, odpověď asi dá až ta další za dva roky.

Aby mohla veřejnost zodpovědně posoudit stav fungování městyse a odpovědět na předchozí otázky, musí mít v první řadě dostatek informací. Podle následujícího grafu tomu tak skutečně je, což je výsledkem dlouhodobého budování a zlepšování informačního systému. Vždyť zatímco v roce 1996 bylo dostatečně a velmi dobře informovaných 33% hlasujících, letos to byl více než dvojnásobek. Stejně tak počet neinformovaných a nedostatečně informovaných klesl z 19% na necelých 8%. Celkově je trend v této oblasti velmi pozitivní a potvrzuje, že pozornost věnovaná informačnímu systému nese ovoce.

Nejzajímavější graf patří k poslední otázce, v níž zjišťujeme nejpoužívanější zdroje informací. Změť čar dokumentuje prudký vývoj dokumentačních technologií a ústup klasických sdělovacích prostředků. Příkladem je obecní rozhlas, který byl ve své době hlavním zdrojem pro většinu občanů (71%) a nyní již zcela zanikl, jeho roli rychlého sdělení aktuálních informací převzalo SMS zpravodajství (56%), o kterém měli někteří v počátcích pochybnosti. Podobně v prvním desetiletí rostl význam kabelové televize až k hranici 67%, druhé desetiletí je ale ve znamení poklesu pod 30%. Trvale rostoucí tendenci mají webové stránky, v posledních dvou anketách se prudký růst zpomalil, zřejmě je to ale ovlivněno nástupem facebooku, který v našem podání v podstatě zprostředkovává informace z webu jiným kanálem. Zajímavý je vývoj u zpravodaje, po období růstu následoval pokles, ale v posledních letech opět návrat na výsluní, pravděpodobně i díky rozhodnutí dávat ho do všech domácností zdarma. Spíše klesající tendence je u významu letáčků a také regionálních médií. V každém případě je možné konstatovat, že informační systém městyse pokrývá svojí šíří všechny skupiny obyvatel a navíc je schopný pružně reagovat na rychlý vývoj a změny informační společnosti.