Okříšky - Oficiální webový portál městyse

Navštívili  jsme  přátele  v  Itálii

Řada měst a obcí navazuje v posledních letech spolupráci se zahraničními partnery. Ano Okříšky nezůstávají stranou tohoto trendu. Jak jsme vás již na stránkách Zpravodaje informovali, zahájili jsme před více jak rokem a půl spolupráci s městečkem San Pier d´Isonzo, které leží v severní Itálii, zhruba mezi Udine a Terstem. Má asi 1 800 obyvatel a jeho historie sahá až do doby Římské říše. Po fázi výměny informací poštou a e-maily jsme se dohodli na prvním osobním setkání začátkem června.

Protože naším cílem není jen spolupráce radnic, ale především škol, spolků, podnikatelů atd., byla výprava složena z lidí, zastupujících různé oblastí života obce. Jelo nás celkem pět – starosta ing. Josef Kula, radní Zdeněk Ryšavý, zástupkyně ředitele školy Mgr. Marie Čechová, zástupce Sportovního klubu (a spolků vůbec) Václav Voda ml. a zástupkyně Zemědělského družstva (a celé podnikatelské sféry) ing. Dagmar Brychtová. Vyjížděli jsme v pátek 5. června ve čtyři hodiny. Ráno bylo sice uplakané, ale aspoň jsme se v autě nepotili. Starostova Fabie šlapala jako hodinky a tak jsme se za sedm hodin setkali tváří v tvář s našimi novými přáteli. Uvítání na sjezdu z dálnice bylo neformální a srdečné a stejně tak pohodová a přátelská byla atmosféra, která nás provázela během celého pobytu.

Starosta Ennio Pironi a jeho kolegové z rady a zastupitelstva se nám věnovali celé dva dny. Po ubytování v hotelu a obědě (typicky italském, tzn. hodně těstovin, méně masa, což někteří členové výpravy těžce nesli) následovalo oficiální přivítání na radnici a předání darů. Zajímavé je, že žádný z volených zastupitelů není pro práci na radnici uvolněn (ani starosta), na druhé straně zde pracuje deset úředníků. Velmi pěkná je výzdoba radnice obrazy a keramikou umělců z celého regionu. Pokračovali jsme prohlídkou městečka a jeho dvou menších částí. Krásné jsou především kostely, které zde mají celkem tři. Dále jsme navštívili sportovní areál a několik rodinných farem, zaměřených především na pěstování vína a ovoce. Samozřejmě nechyběla ochutnávka produktů, především výborného vína. Po večeři plné mořských specialit pak ještě někteří neúnavní jedinci vyrazili v doprovodu místních přátel na obhlídku nočního života.

Sobotní program jsme začali v místní škole. Ten den právě končil školní rok (prázdniny zde trvají 3 měsíce). Zhlédli jsme kulturní vystoupení dětí, zakončené rozloučením páťáků, kteří odchází do školy v sousedním městě. V San Pier d´Isonzo je pouze 1. – 5. třída. Následovala prohlídka školy a především keramické dílny, kterou financovala obec a využívá ji nejen místní škola, ale i školy z okolních obcí a odpoledne též dospělí zájemci. Výstavka s výsledky práce dětí od školky po pátou třídu byla nádherná.

Zajímavá byla i návštěva místní knihovny, kde se nám paní knihovnice pochlubila s knihami, které si každý rok vyrábí děti z mateřské školky. Letos se svým výtvorem vyhráli celoitalské kolo soutěže a postoupili do evropského finále ve Francii, kde se umístili na krásném druhém místě.

 Abychom pořád nejezdili jen auty (rozloha San Pier ´Isonzo je totiž větší než Okříšek), vyrazili jsme před obědem na procházku centrem obce. Během debaty jsme se dozvěděli mnoho zajímavých informací o fungování veřejné správy v Itálii apod. Inspirativní bylo zjištění, že obce se spojují např. za účelem vytvoření společných podniků technických služeb apod. Věřme, že i v Česku časem pochopí zástupci menších obcí, že vzájemná spoluprací umožní lepší rozvoj celého regionu. Oběd byl připraven v areálu fotbalové restaurace a přesto, že ten den byl pro italské fotbalisty na Mistrovství světa dnem černým, na náladě u stolu se to neprojevilo.

Odpoledne nás přátelé vyvezli na prohlídku nedalekého město Aquileie s nádhernou bazilikou a zbytky římského přístavu. V prvním století to bylo třetí největší město Itálie, později ho zničili Attilovi Hunové. Navštívili jsme i současný přístav Grado. Na koupání sice nebylo, ale díky nápadu projít se po dlouhém molu jsme se vlnami přece jenom seznámili. Největší překvapení nás čekalo večer, kdy pro nás hostitelé připravili vystoupení pěveckého sboru s krásnými italskými národními písněmi. Paní Čechová nezaváhala a na oplátku zazpívala tři české národní, což sklidilo bouřlivý aplaus. Následovala beseda u dobrého jídla a vína (vše místní produkty), která se protáhla dlouho do noci.

V neděli dopoledne jsme před odjezdem ještě navštívili velkolepý památník I. světové války v sousedním městečku Fogliano Redipuglia. Připomíná boje, ve kterých zde padlo na 100 000 vojáků. Při prohlídce bojiště a muzea běhal člověku po zádech mráz. Přitom si každý nejlépe uvědomí, že budoucnost Evropy je v míru a spolupráci. Snad i spolupráce Okříšek a San Pier d´Isonzo bude jedním s kamínků, které k této budoucnosti přispějí

A pak již následovala zpáteční cesta. Zážitků a poznatků máme z Itálie mnoho, především jsme však rádi, že jsme poznali příjemné a přátelské lidi, kteří se svojí mentalitou velice podobají Čechům. Nyní je na nás, abychom pro naše přátele připravili stejně kvalitní program při jejich návštěvě, která je naplánovaná na září.

Zdeněk Ryšavý