Okříšky - Oficiální webový portál městyse

Klasické biovýrobky tu asi odbyt mít nebudou, na to je okříšský trh moc malý. Ale termín biopotravina dá chápat ve dvou významech:

Bio jako obchodní značka(stará známá česká „zelená zebra“): certifikát, razítko, označující potraviny vypěstované a zpracované bez chemie, a u živočišných produktů navíc splňující přísnější normy pro zacházení se zvířaty jako s živými tvory. Je snadno rozpoznatelná, jasně definovaná a garantovaná ministerstvem životního prostředí  Pro některé zemědělce je však pro finanční a administrativní náročnost špatně dostupná. A pak je tu také otázka: není lepší obyčejné místní jablko než biobanán? Místní nebio fazole než biofazole z Číny?

To je totiž druhý význam slova biopotravina:

Bio jako filosofie: návrat k původnímu smyslu potravin, k jednoduchosti – přírodní postupy zpracování, vaření bez polotovarů a „éček“, využívání místních zdrojů. Rozmanitost hledá – na rozdíl od běžného chemického ozvláštňování a dochucování – v nejrůznějších odrůdách původních plodin a postupech odzkoušených věky. Jako biopotravina by se daly chápat i potraviny, jejichž konzumací se snažíme žít v souladu s přírodou snižováním spotřeby masa (tofu, tempeh a jiné sojové výrobky). A konečně – a to je pro Okříšky a naše případné budoucí „biojarmarky“ nejdůležitější – nakupujme, poptávejme, ale hlavně pěstujme v místě, aby se nemusely potraviny na náš stůl dovážet přes půl světa. Všechno to převážení, skladování, chemické dozrávání, závislost na dovozu – je to všechno nutné?

„Biojarmark“ by tedy mohl vypadat  jako prodej nejrůznějších přebytků místních pěstitelů a řemeslný jarmark jako trh všeho, co lidé sami doma nejrůznějšího vyrábějí .

Na podobné akci, prvním zkušebním farmářském trhu, se v sobotu 23. července v Brtnici také znovu objevilo to, co vždy bylo součástí trhů – sociální funkce, kdy je trh místem setkávání lidí. Prodejci nejen nabízeli své zboží, ale s nakupujícími si i popovídali jak se co dělá, co by se všechno ještě dělat dalo atd. Bylo to opravdu pěkné a třeba by to tak mohlo jít i v Okříškách.

RNDr. Iva Suchá