Okříšky - Oficiální webový portál městyse

Vážení čtenáři,

opět se setkáváme nad stránkami Zpravodaje zdravého městyse Okříšky, tentokrát v době vrcholících prázdnin a dovolených. První část léta byla deštivá, někdy až moc, v posledních týdnech se ale přece jen častěji objevovalo sluníčko a teploměr občas vyšplhal i nad těch 30°C, znamenajících v řeči meteorologů tropická vedra. Nemuseli tedy litovat ani ti, kteří se kvůli omezením, souvisejícím s pokračující koronavirovou krizí, nedostali do zahraničí, k moři. Nevadí, vždyť přece v Česku je tolik krásných míst a stále je co objevovat. Ať už ale trávíte dovolenou u nás doma, nebo jste přece jen vyjeli do ciziny, určitě si při lenošení najdete čas i na prolistování a hlavně přečtení zpravodaje, abyste byli v obraze, co se děje, co se chystá a co nás nemine.

Říká se, že i úřady mají v létě prázdninový rytmus, takový klidnější a pohodovější. Nevím jak které, ten náš určitě ne! Takové typické ráno začíná probráním, co je na ten den naplánováno, jaké jednání nás čekají, co je potřeba napsat, zařídit, obtelefonovat. No a za chvíli je vše jinak. Ranní objížďka staveb vždy přinese nějaký problém k řešení – u kanalizace někdo změnil názor na to, kde chce přípojku, na čistírně včerejší déšť naplnil předtím vyčerpanou nádrž, takže se nedá betonovat, u stavby školky je potřeba rozhodnout kam přesadíme strom nebo řešit přepojení elektrických kabelů, domluvení asfaltéři nepřijedou, protože se jim porouchal finišér. Do toho telefony a e-maily: „Pane starosto, potřeboval bych povolenku na průjezd mezi Okříškami a Petrovicemi ,,,“, „Do kdy máte smlouvu s poskytovatelem telefonického připojení, chtěli bychom vám udělat lepší nabídku?“, „Dobrý den, nenašly se prosím někde klíče?“, „Ahoj, šlo by domluvit s nádražákama, aby si seřídili reflektory, svítí nám až na zahradu …“,  „Pane starosto, kdy vás můžeme navštívit, přišlo na vás udání na nesplnění náhradní výsadby!“, „Chtěli bychom u vás mít svatbu, můžeme si prohlédnout kulturní dům? A šlo by to dneska odpoledne?“, „Prosím tě, zkontroluj a podepiš mi příkaz do banky …“ atd., atd. A do toho všeho chce Karel Dokulil články do zpravodaje. Takže je pátek odpoledne a protože zítra odjíždíme na dovolenou, no tak jdu na to :-)

V nadpisu se mluví o stavění a tak s ním začnu. Největší akcí je rekonstrukce kanalizace a ČOV, ta pokračuje podle plánu, resp. rychleji než se předpokládalo, to umožní jednu zásadní změnu. Ještě letos, konkrétně ve druhé polovině října, proběhne kompletní pokládka nového povrchu. Odpadne tedy plánovaná provizorní oprava na zimu a potom konečná až za rok, což by znamenalo další uzavírku. Podle stavu počasí by dodavatel rád ještě letos pokračoval na ulici Nádražní, nyní probíhají jednání s KSÚSV a s Policií ČR o uzavírkách, Je možné, že práce budou pokračovat i v zimě, tím pádem by se celkový termín stavby mohl o něco zkrátit. Nicméně dopravní omezení budou pokračovat, jak o tom píšu v samostatném článku, protože startujeme i další stavby. Už se rozjela přístavba mateřské školy, která přinese určité komplikace v provozu na ulici J. A. Komenského, během zimních měsíců bude probíhat rekonstrukce sociálních zařízení a zajištění bezbariérovosti základní školy, pravděpodobně v listopadu začne společnost E. ON s odloženou akcí výměny kabelů el. vedení. Ta se týká lokality mezi školami, dále po Masarykově k hlavní trafostanici a potom na ulici Sadová, s tím souvisí výměna veřejného osvětlení na Sadové a následné opravy chodníků. Pokud to počasí dovolí, chtěli bychom přes zimu pracovat na výstavbě nového parkoviště na místě kotelny u zadního bytového domu U Stadionu a také na rekonstrukci velkého parkoviště vedle hřiště. Na jaro potom počítáme s celkovou rekonstrukcí komunikace a chodníků na ulici V Zahradách. Zatím ve fázi zpracování žádosti o dotaci je rekonstrukce ulic U Stadionu a J. A. Komenského, projekčně už připravená, pokud bychom uspěli a získali finanční prostředky, realizovala by se v roce 2022. Je nám jasné, že hlavně pro obyvatele sídliště okolo obou škol to bude o nervy, stejně tak budou nadávat rodiče, zvyklí vozit děti až ke školním dveřím (mimochodem, ty se o prázdninách také dočkaly výměny), ale prosím, zkusme to vydržet. Aktuálně je ruka páně otevřená a bylo by škoda nevyužít nabízené peníze za velmi dobrých podmínek. Když vše vyjde podle plánu, budeme mít za dva roky další velký kus Okříšek opravený, v novém kabátu a dobře sloužící občanům. A za to trocha nepohodlí stojí!

Jsem moc rád, že se podařilo velké stěhování knihovny do prostor bývalé spořitelny a rekonstrukce původních místností na čtvrtou třídu mateřské školy. Nebylo to jednoduché, občas se jiskřilo, ale zvládli jsme to na výbornou. Odměnou nám byla velká účast na slavnostním otevření, ocenění z odborných knihovnických kruhů a v případě mateřské školy spokojení rodiče, kteří nemusí řešit u svých dětí klasický problém: „Kam s ním?“. Prakticky hotové je venkovní zázemí za kulturním domem, kde Technické služby už dokončují jen terénní úpravy, potom se vrhnou na zkulturnění dalších tří sběrných míst na tříděný odpad. Nové povrchy dostaly některé úseky místních komunikací a o dalších ještě jednáme, bohužel také zde se projevuje propad z jara, firmy nestíhají a termíny se tím pádem prodlužují. Věřím ale, že i tohle ještě zvládneme.

Se stavebním ruchem souvisí jedna věc, která mě obzvlášť mrzí, protože mi hodně vadila už v minulosti. A to je situace, kdy kvůli velkým stavbám není čas na drobné opravy či úpravy míst, která také lidem znepříjemňují život. Ne že bychom je vůbec nedělali, to ne, ale spíš nemáme tolik času kontrolovat, jestli už danou věc opravily Technické služby, zda byl dodaný náhradní díl či přijeli montéři od odborné firmy. A zvláště letos, kdy nic nefunguje jak má, to u některých věcí docela trvá. Někdy se dlouho čeká na dodávku součástky ze zahraničí, jindy pracovníci Technických služeb neví, jestli dřív sekat trávu nebo připravovat podloží pro asfaltování, dodavatelé zase slíbí všechno všem a potom rozhoduje o termínech, kdo víc a častěji „pláče“ do telefonu. Tak to prostě je a za úřad se omlouvám, že při řešení těch „velkých“ problémů na ty malé občas zapomeneme. Proto prosím o trochu trpělivosti, dojde i na vyčištění potoka, přemístění nářadí na hřbitově, výměnu vadných světel či posekání toho kousku trávníku zrovna u vás. A děkuji za pochopení.

S  předchozím tématem trochu souvisí ještě jedna věc, kdy si zase trošku postěžujeme my za samosprávu a úřad. Jak jsem uvedl výše, někdy některá oprava či práce trvá déle než bychom sami chtěli, ale není v našich silách a hlavně časových možnostech to každému podrobně vysvětlovat. Proto nás mrzí, když přijde SMS typu: „To světlo se opraví ještě letos nebo až v příští pětiletce?“ V tomto konkrétním případě byla závada nahlášena 14. července, druhý den zkontroloval světlo pan Láník, a protože šlo o závadu, kterou nedokáže opravit, pozval servisní firmu z Třebíče. Její pracovník konstatoval, že musí objednat příslušný náhradní díl, bohužel doposud nepřišel, jakmile dorazí, proběhne výměna. Co je pro mě zarážející, že zmíněná zpráva přišla již 20. července, tedy za pouhých šest dní, hlavně ale její tón. Opravdu je takový problém jedno nesvítící světlo na celé ulici, aby člověk zapomněl na slušné chování? Ke kterému patří na úvod napsat oslovení nebo alespoň dobrý den a na konci se podepsat? To si myslím, že jsou naprosto základní pravidla komunikace mezi lidmi a je smutné, že je přestáváme dodržovat nejen na sociálních sítích, ale už i v běžné komunikaci v rámci Okříšek. Hodně smutné …

A na závěr ještě jedna smutná událost. Dnes (v pátek 7. srpna, kdy píšu tento úvodník) jsme se naposled rozloučili s člověkem, kterého znal asi každý Okříšák, s panem MUDr. Janem Mikou. Praktický lékař, který desítky let léčil občany z Okříšek i okolních obcí, ale také veřejně činný člověk, několik volebních období zastupitel i radní městyse, pro mě osobně velmi dobrý přítel. O to bolestnější ztráta … Děkujeme Honzo, za všechno, co jsi pro Okříšky udělal, a nezapomeneme na Tebe!

Přeji vám, milí čtenáři, méně smutných zpráv a více těch veselých, pohodový a sluníčkem prosvícený nejen konec léta, ale každý den. Přeji si, abychom se na sebe více usmívali a méně mračili, vždyť zloba či nenávist stejně žádný problém nevyřeší, tak proč si s nimi kazit život? Já vím, ono to ve skutečnosti není tak lehké jak se zdá, mít stále dobrou náladu, ale pojďme to zkusit. Třeba se nám to podaří alespoň u nás v Okříškách!

Zdeněk Ryšavý, starosta