Okříšky - Oficiální webový portál městyse

Několik posledních nezvykle horkých a suchých let, zvýšený počet tropických dní v létě, ale hlavně umírající lesy, které jsou nepřehlédnutelné i ze silnic, způsobuje, že stále více lidí bere vážně fakt, že přichází klimatická změna. Žijeme v pásmu, kde se zvýšení průměrné teploty o několik stupňů může zdát bezvýznamné a příjemné. Suché lesy, vysychající vodní toky a mizející spodní voda nás však přesvědčují, že to tak velká sranda nebude. Co dělat? Můžeme se nějak bránit?

Přímo musíme! Holiny po mrtvých lesích jsou totiž velmi náchylné na erozi. Nepodaří-li se je rychle zalesnit, půdu prostě odnese voda. Problém s kůrovcem a tudíž nutností zalesňovat však není pouze v České republice. Kůrovec řádí v celé střední Evropě. A kde najednou vzít tolik sazenic? Ty prostě nejsou. Nebo rozhodně ne v potřebném množství a kvalitě. A ploch, které je potřeba zalesnit přibývá doslova každým dnem. Na tuto situaci začínají přistupovat i Lesy české republiky, které se dosud řídily přísným zákonem, který nedovoluje v budoucích hospodářských lesích sázet cokoli, ale pouze uznané sazenice. Jednat však musíme rychle, nebo místo hospodářských lesů nebudeme mít nic.

Jedním z řešení může být zakládání takzvaných školních lesů. Co to znamená? Je jasné, že se nebude jednat o rozsáhlé lesní celky, ale spíše o malé lesíky, které jsou v majetku obcí nebo malých vlastníků. Ti se mohou lehce domluvit s místními školami, kde se najdou nadšenci, kteří zorganizují brigády na obnovu lesa. Les samozřejmě zůstává majetkem původního vlastníka, ale děti pomocníci získávají díky své práci na obnově k lesu a přírodě vůbec vřelý a odpovědný stav. Ten se bude prohlubovat postupně, jak budou děti pozorovat, jak stromky rostou a sílí.

Jak by taková obnova měla vypadat, poradí školám vznikající publikace Chaloupek: Školní les. Na jejím obsahu spolupracují ekopedagogové ekocentra s odborníky ze Školního lesního podniku Lesnické fakulty Mendelovy univerzity Brno.

Na Chaloupkách nad Novou Brtnicí v těchto dnech probíhá praktický výzkum na místě bývalé smrkové monokultury o rozloze 0,4 ha. Uschlé smrky jsou postupně odtěžovány a na jejich místě vznikají výzkumné plochy, které jsou zalesňovány několika způsoby:

1) Výsevem semen (bříza, osika, olše, jeřáb, dub)

2) Vysázení náletových pionýrských dřevin starých 2-5 let, vykopaných v  okolních přehuštěných porostech (bříza, jeřáb)

3) Ponechání samovolné sukcesi

Tato výzkumná políčka budou vystavena různým druhům zatížení:

1) Oplocena a chráněna před okusem

2) Ponechány bez ochrany

3) Zalévány a bez zálivky

S pracemi na výzkumné ploše pomáhají studenti jihlavského gymnázia, kteří zatím prostor zbavili ostružiníku, nasbírali semena pionýrských dřevin a přesázeli první javory z okolních porostů.

O probíhajícím experimentu bude podrobně informovat programový ředitel Chaloupek Martin Kříž, který je otcem myšlenky projektu Školní les, na blížící se krajské konferenci VYKEV v Jihlavě 7. 11. 2019. Celý program konference se bude letos věnovat právě lesu a klimatické změně a tím, co to pro nás znamená. Učitelé jsou srdečně zváni, více na www.chaloupky.cz/vykev-2019/.