Okříšky - Oficiální webový portál městyse

Nedávno jsem na facebooku našel tenhle vtipný příběh. No, vtipný … po pravdě, když se nad ním zamyslíme, tak spíše smutný. Vždyť kolik v podstatě zbytečné práce, kolik vyplýtvané vody a kolik škod na životním prostředí stojí snaha o – na první pohled dokonalý, ve skutečnosti mrtvý – trávník. Přitom mnohým z nás připadá naprosto normální. Schválně, jestli si po přečtení také uvědomíte absurditu našeho chování:  

Jednoho dne se Bůh zeptal sv. Františka: Ty víš všechno o zahradách a přírodě, co se to děje tam dole na zemi? Co se to stalo pampeliškám, fialkám, sedmikráskám a těm dalším věcem, které jsem před věky vysázel? Měl jsem perfektní bezúdržbový zahradní plán. Ty rostliny rostly v jakékoliv půdě, vydržely sucho a hojně se samy množily. Nektar z dlouhotrvajících květů přitahoval motýly, včely a hejna zpěvných ptáků. Očekával jsem tedy, že opět uvidím krásné zahrady plné barev a květů. Ale všechno, co vidím, jsou zelené fleky ...

Sv. František: To všechno ten kmen, který se tam usadil, Pane. Říkají si Příměšťáci. Začali nazývat Tvé květiny plevelem, ze všech sil je hubí a nahrazují trávou.

Bůh: Trávou? Ale to je tak nudné! Není to barevné. Nepřitahuje to včely, motýly, ani ptáky, jenom ponravy a žížaly. Je to citlivé na teplotní změny. Chtějí tihle Příměšťáci opravdu, aby tam rostla jen tráva?

Sv. František: Očividně, Pane. Podstupují při jejím pěstování velké utrpení. Začnou každé jaro hnojit a hubí všechny ostatní rostliny, které se v trávníku objeví.

Bůh: Jarní deště a teplé počasí pravděpodobně způsobuje, že tráva roste opravdu rychle. To musí být Příměšťáci velice šťastní.

Sv. František: Vypadá to, že ne, Pane. Jakmile trochu povyroste, sekají jí někdy i dvakrát do týdne.

Bůh: Oni jí sekají? Suší jí na seno?

Sv. František: Nikoliv, Pane. Většina z nich jí hrabe a dává do pytlů.

Bůh: Do pytlů? Proč? Je to cenné? Prodávají to?

Sv. František: Ne, Pane, právě naopak. Platí za odvoz.

Bůh: Tak počkej chvilku: Oni to hnojí, aby to rostlo, a když to roste, tak to sekají a platí za to, aby se toho zbavili?

Sv. František: Ano, Pane.

Bůh: Tihle Příměšťáci musí cítit velkou úlevu v létě, když vypínám déšť a zapínám horko. To dozajista zpomalí růst trávy a ušetří jim to hodně práce.

Sv. František: Tomu nebudete věřit, Pane! Když tráva přestane růst, tak rychle vytáhnou hadice a platí ještě více peněz za zalévání, aby mohli pokračovat v sekání a odvážení.

Bůh: Děsný nesmysl! Alespoň že si nechali nějaké stromy. To bylo ode mne geniální, musím se pochválit. Stromům narostou na jaře listy pro krásu a letní stín. Na podzim opadají a vytvoří přirozenou pokrývku, aby zadržely vláhu v půdě a chránily tak stromy a keře. Navíc se rozloží na kompost, aby obohatily půdu. Je to přirozený cyklus života.

Sv. František: Raději si sedněte, Pane. Místo toho je Příměšťáci hrabou na velké hromady a platí za jejich odvoz.

Bůh: To není možné!! A co dělají, aby chránili kořeny stromů a keřů před mrazem, a aby udrželi půdu vlhkou a nespečenou?

Sv. František: Po tom, co vyhodí listy, kupují něco v igelitových pytlích., Nazývá se to mulč. Přivážejí to domů a rozsypávají to na místo listů.

Bůh: A odkud tento mulč berou?

Sv. František: Oni kácí stromy a rozemelou je, aby tento mulč vyrobili.

Bůh: Dooooost!!! Už na to raději nechci myslet. Svatá Kateřino, ty máš na starosti kulturu. Jaký film je na programu dnes večer?

Sv. Kateřina: Blbý a blbější, Pane. Je to opravdu hloupý film o ...

Bůh: To je v pořádku, klidně to pusť. Myslím, že jsem o tom už slyšel od Františka.

Téma údržby trávníků na veřejných prostranstvích měst a obcí (ale i na soukromých zahradách) je v poslední době hodně medializované. Diskutujeme o něm i v Okříškách a také při tom zaznamenáváme rozdílné názory. Sekat nakrátko nebo nechat vyrůst vysokou trávu? Jako u většiny jiných věcí ani zde není problém černobílý. Určitě není dobré v době sucha posekat trávník na 3-4 centimetry, aby za pár dní byl na jeho místě jen zažloutlý, prášící drn. Na druhé straně vysoká tráva v centru obce či města nevypadá příliš esteticky, láká klíšťata a podobné potvůrky a v případě delšího období bez deště nakonec také uschne a polehá. Je zřejmé, že stejně jako u jiných činností je i při údržbě veřejných prostranství potřeba používat zdravý rozum, ke každé ploše přistupovat individuálně podle jejího využití a umístění. Abychom se nechovali blbě nebo ještě blběji …   

Zdeněk Ryšavý, starosta