Cesta: Titulní stránka
Rok 1933
Obec řídí
zastupitelstvo a obecní rada z roku 1932 s jedinou změnou: člen
obecní rady František Brůzl vystoupil ze strany soc. dem., vzdal se
v samosprávě. Za něho v obecním zastupitelstvu nastoupil Jan Buďa,
zemědělský dělník, čís.
Nezaměstnanosti neubývá, starosti obcí i států jsou stejné. Vláda republiky Československé vypsala na její zmírnění „Půjčku práce“, její důležitost všem občanům ve všech domech v Okříškách připomenuli místní učitelé. Občané republiky upsali přes 2 miliardy Kč. Věčně živá zůstanou slova pana presidenta Dra T. G. Masaryka, která pronesl, když „Půjčku práce“ podepisoval: „Chtějí-li lidé pracovati, nesmějí peníze zaháleti.“ Okříšky požádaly o příděl z této půjčky v obnosu 345.886,- Kč na dostavbu silnice k Loudilce a přestavbu silnic k Batelovu a k Číchovu. Obec stará se o příjmy do obecní pokladny: radnice pronajata za 4.000,- Kč ročních Janu Samkovi, krám v radnici po Fr. Novotném obuvníku Václavu Málkovi za 78,- Kč roč. Obecní váhu používá za 500,- Kč obchodník František Oberreiter, rybník „Ohrada“ je v nájmu mlynáře Josefa Vrby za 500,- Kč ročně. Z ledování v tomto rybníku vybírá se poplatek 50,- Kč. Okresnímu silničnímu výboru v Třebíči pronajata těžba kamene v obecním lomu za poplatek 0,95 Kč z 1 m3. Na dalších 5 roků prodlouženy dávky ze psů, karet, kuželek, z vylepování plakátů, za udělení domovského práva a za prohlídky masa a dobytka. Kontrolorem dávky z karet zvolen po Em. Andělovi, který se vzdal, Čeněk Křivánek, cestář, čís. 143. Stanoveny pokuty za nehlášení osob u obecního úřadu, pokuty za znečišťování hřbitova (pro nedostatek místa se uchazečům místa na něm neprodávají), pokuty za poškozování obecních sadů a z neosvětlených povozů.
Městská spořitelna v Třebíči darovala obci při oslavě svého 70letého trvání 1000,- Kč. Všechna peněžní opatření a nařízení nestačí však na značné potřeby obecní, když obec nedostává rozpočtové obnosy od zemského fondu a obnosy přirážkové, které v tomto roce činí 27.038,- Kč a které pro peněžní tíseň nelze dostati. Bylo by potřebí osamostatniti farní úřad řím. kat. a postarati se o farní budovu, aby obec nemusela značným nákladem přispívati na kostel a faru v Heralticích, ač tam nikdo z Okříšek do kostela nechodí. Členy kostelního – konkurenčního výboru v Heralticích za Okříšky jsou: Anděl Emanuel, Vídenský Jan, Křenek František a Vrba Josef.
Nově ustavena v Okříškách „sociální komise“, která vede seznamy nezaměstnaných a řídí příděl stravovacích lístků. Jsou v ní za samostatně hospodařící: Veselý František (lidová), Lorenc Antonín (republ.), Vašíček František (živnost.), dále Záruba Josef a Jos. Vrba. Za zaměstnance: Křenek František (soc. dem.), Žlíčař František (nár. soc.), Kourek Josef (lid.), dále Klobouk Antonín a Hekrle Josef. Nezaměstnaní dostávají t. č. od obce za práci 15,- Kč denně a sice část v poukázkách na potraviny a část v penězích.
Za finanční komisi zasedá v komisi sociální vrchní poštmistr Antonín Pochvalovský (nár. soc.). Finanční komise obecní t. č. čítá 8 členů a jsou v ní od voleb 1931: Lorenc Antonín, 34 (republ.), předseda, Tylla Jan (živnost.), místopředseda, členové: Antonín Pochvalovský (nár. soc.) po resignovavším v 1932 Emerichu Černém, Čeněk Křivánek (nár. soc.), Stanislav Bouček (soc. dem.), Josef Palkoska (soc. dem.), Julius Molák (živnost.) a Václav Padělek (lid.).
Ač stavební ruch nebyl u nás nijak rušný, obecní komise stavební měla dosti příležitosti k rozhodování, nejvíce při stavbě stodoly Josefa Peljčocha u obecního lomu na Skalce, proti níž podány sousedy námitky. Stavba tato rozvadila mnohokrát – aby zase udobřila – otce naší obce. V komisi stavební zasedají: Václav Zejda, předseda, Jan Vídenský, Stanislav Jurnečka a náhradník Rudolf Krommel.
V létě zle bylo po prudké bouři v obcích na Podkarpatské Rusi, kde přívaly vod zničily vše. Na celostátní sbírku pro zničené obce přispěly i Okříšky. U nás však v létě bylo sucho a chladno, úroda nebyla valná, houby v 1933 vůbec nerostly.
1. února 1933 ujal se ředitelství obecné a měšťanské školy v Okříškách veřejnou soutěží jmenovaný ředitel Augustin Heralecký ze Želetavy.
Od 1/9
1929 po řediteli Františku Brůžovi, který odešel do výslužby, vedl ředitelství
školy odborný učitel Stanislav nemeškal do 1. 9.
Učitelský sbor 1933
Učitelský sbor obecné a měšťanské školy v Okříškách ve školním roce 1933 – 1934 čítal 15 členů – viz obrázek výše: Stojící – od leva: Stanislav Kousal, Josef Kundera, Marie Hanáková, Hilda Pezinová – němčinářka, Žofie Čermáková, Růžena Kunderová, Marie Mužíková, Josef Jelínek, Antonín Němec. Sedící – od leva: Antonie Stojanová, Štěpánka Kratochvílová, Augustin Heralecký – ředitel, Josefa Hůlková, Kateřina Němcová. Patnáctý člen sboru učitelka ženských ručních prací Lidmila Jarošová, dále učitel řím-kat. náboženství Jan Kocman a učitel českobratrského-evangelického náboženství František Ženatý na obrázku chybí.
24. dubna 1933 konána ustavující volba nové místní školní rady. Předsedou zvolen ředitel Aug. Heralecký. po námitkách proti jeho volbě a jeho resignaci zvolen 20. září 1933 předsedou učitel Antonín Němec, místopředsedou Václav Vala, železniční zřízenec, pokladníkem Jiljí Peška, železniční zřízenec, Antonín Boudar, žel. zříz., František Novotný, obuv. mistr, František Oberreiter, obchod., Václav Padělek, domkař, Jan Vídenský, domkař, Václav Zejda, starosta – pekař. mistr, za učitelský sbor Josefa Hůlková, Josef Jelínek – jednatel, Štěpánka Kratochvílová.
Na běžných pohledávkách a za pomůcky školní dluží místní školní rada ke dni volby cca 30 tis. Kč. Bývalá m. š. r. získala si velikou zásluhu o školu, největší tím, že využila příležitosti a koupila od Heleny Nováčkové, opět provdané Hrubé, pozemek na školní cvičiště za školní zahradou. Obnos 10.000,- Kč na koupené cvičiště se vypůjčil u Raifeisenky v Okříškách.
Antonín Švehla
Umřel nám dobrý člověk, vynikající státník, ministr, ministerský předseda, člen revolučního Národního Výboru, rolník Dr Antonín Švehla.
Čest světlé památce selského bohatýra!
Vlády ČSR
Vlády republiky Československé: 1. Dr Karel Kramář (14. 11. 1918 – 8. 7. 1919, 2. Vlastimil Tusar (8. 7. 1919 – 25. 5. 1920), 3. Vlastimil Tusar (25. 5. 1920 – 15. 9. 1920), 4. Jan Černý – úřednická (15. 9. 1920 – 26. 9. 1921), 5. Dr Eduard Beneš (26. 9. 1921 – 7. 10. 1922), 6. Antonín Švehla (7. 10. 1922 – 9. 12. 1925), 7. Antonín Švehla (9. 12. 1925 – 18. 3. 1926), 8. ), 8. Jan Černý – úřednická (18. 3. 1926 – 12. 10. 1926), 9. Antonín Švehla (12. 10. 1926 – 1. 2. 1929), 10. František Udržal (1. 2. 1929 – 7. 12. 1929), 11. František Udržal (7. 12. 1929 – 1. 10. 1932), 12. Jan Malypetr (1. 10. 1932 – ).
(strany kroniky č. 114 – 121)