Cesta: Titulní stránka
Rok 1932
Rozpočet obecní pro tento rok vykazuje:
|
Potřeba řádná |
134.766,- Kč |
|
Úhrada |
41.144,- Kč |
|
Schodek rozpočtový |
30.454,- Kč |
|
Skutečný příjem obecní byl |
181.442,75 Kč |
|
Skutečné vydání činilo |
181.233,95 Kč |
|
Stav pokladny koncem roku 1932 |
208,80 Kč |
Na začátku
roku vedli obec činovníci označení v roce 1931. V únoru 1932 vyžádal
si zdravotní dovolenou starosta Jan Boudar a odejel léčiti své choré nervy do
lázní Jáchymova. Agendu obecní vedl náměstek starostův Emanuel Anděl do 25.
srpna 1932. Současně s onemocněním starostovým přestěhována obecní
kancelář z bytu starostova v čís. 48 do obecní radnice, čís. 7,
nejprve do zasedací síně a později do přestavěné menší místnosti. Úřední hodiny
stanoveny ve všední den od 9 –
26. května 32 vzdal se – přestěhováním – členství v obecní radě František Juřenčák. Současně vzdal se členství v obecním zastupitelstvu Viktor Neumann a náhradnictví Robert Milostný. Nastoupili proto členství v obecním zastupitelstvu za čs. soc. dem. stranu dělnickou Václav Mejzlík a František Křenek. Členem obecní rady za tuto stranu zvolen Stanislav Bouček. 23. 6. 32 vzdal se z důvodů zdravotních hodnosti starostenské starosta obce Jan Boudar, který obec nepřetržitě vedl a pro blaho občanů všech politických stran pracoval od 5. 12. 1922, tedy nepřetržitě 9 ½ roku. Obecní zastupitelstvo mu za jeho práci zaslalo písemné poděkování. 25. 8. 1932 zvolen byl starostou obce člen obecního zastupitelstva Václav Zejda, pekařský mistr v Okříškách, číc. 175, náměst. starosty opět Emanuel Anděl, strážník tratě, č. 201.Úřadování obecní upraveno opět na hodiny večerní od 5 – 7 v radnici.
S úřadem starostenským přijal nový starosta obce na nezaplacených povinnostech běžných obnos 59.949,45 Kč. Z uvedeného obnosu posouditi možno velmi těžké finanční poměry v obci.
Pro šířící
se nezaměstnanost bylo nutno ucházeti se opět o podporu produktivní péče pro
nezaměstnané dělnictvo. Přímluvou třebíčského starosty – poslance Josefa Vaňka
poskytnuto bylo Okříškám 50.000,- Kč na stavbu ulice k parní pile, jež –
ulice – zbudována byla zhruba před vánocemi 1931. V roce tomto zbudovány
zde chodníky a tarasy zahrádek. Majitelé zahrádek dodali na tyto práce jen
stavební potřeby, práci provedla obec. Na rozšíření této ulice musely se vykoupiti
2 stodůlky – Josefa Záruby, čís.
Upraveno bylo tržiště na konání dobytčích trhů, bývalý pozemek za tržiště sloužící ponechán mládeži a místním sportovním klubům k používání pro jejich účely.
Dle zastavovacího plánu šíří se Okříšky výstavbou do ulice „Ve žlíbkách“, která rozšířena a otevřena výkupem a směnou pozemků.
„Na
Skalce“ vyrostla řada dělnických domků. Zásluhou obchodníka potravinami
Antonína Nováčka „V boudě“ u školy otevřena nová pěšinka na Skalku mezi
zahradami Václava Fejty, čís.
Obec Okříšky připojila se k žádosti obcí, které jsou při severozápadní trati k Praze, aby rychlovlaky z Kolína jely směrem na Český Brod, čímž zkrátí se cesta do Prahy o ¾ hodiny.
Na nádraží v Okříškách má úředně povolené stanoviště soukromé živnosti autodrožkářské František Řehák, strojník, číslo 182.
Obec je členem Záchranné stanice Československého Červeného Kříže v Třebíči s ročním příspěvkem 280,- Kč. Za dovoz nemocného z Okříšek do Třebíče platí se 46,- Kč.
1. 7. 32 zanikla v Okříškách komise pro hospodaření obecním býkem, který dán do chovu místnímu velkostatku na příští 3 roky.
Tělocvičná jednota „Sokol“ v Okříškách 15. května 1932 oslavila 20leté trvání a rozvinula sokolský prapor. Vydala tiskem památník „20 let Sokola v Okříškách“. Při slavnosti zastupoval obecní radu její člen František Oberreiter.
Tyršova ulice
Prvé pojmenování ulice v Okříškách stalo se na návrh člena obecního zastupitelstva Rudolfa Krommela. K uctění památky zakladatele sokolstva Dra Miroslava Tyrše = 1832 – 1932 = nazvána ulice od pošty – dům paní Františky Kohoutové, k nádraží a železničnímu konzumu jeho jménem.
V měsících zimních pro bídu a nezaměstnanost dělnictva rozmáhají se značnou měrou pochůzky nezaměstnaných od domu k domu, od vesnice k vesnici s prosbami o podporu v bídě a nouzi. Pro zmírnění bídy místních nezaměstnaných uspořádána mezi občanstvem zámožnějším sbírka peněžitá a sbírka brambor s velmi pěkným výsledkem.
(strany kroniky č. 108 – 113)