Cesta: Titulní stránka
Rok 1929
Ve vedení záležitostí obecních nebylo změn, v obecní radě zasedal na místě tragicky zahynulého člena Františka Nováčka (zahynul při jízdě automobilové 31. března 1929 v Krahulově) pan Václav Padělek, v obecním zastupitelstvu nastoupil pan Jan Tvarůžek, kovářský mistr.
Rozpočet obecní vykazuje na běžný rok řádnou
|
potřebu |
121.378,- Kč |
|
úhradu |
37.900,- Kč |
|
Schodek činí |
83.478,- Kč |
a uhradí se 178% přirážkou k dani domovní., 350% přirážkou k dani pozemkové a 300% k daním ostatním. Požadavek ze zemského fondu vyrovnávacího – 56.202,- Kč. Rozpočet mimořádný čítá 25.000,- Kč. Ve voličských seznamech bylo 15. června 1929 zapsáno 750 voličů.
24. dubna konána ustavující schůze nové místní školní rady, předsedou zvolen p. Václav Zejda, mistr pekařský ze strany živnostenské. Pro potřeby obecního úřadu koupen od firmy remington v Brně psací stroj za 4.200,- Kč Na ulicích rozšířena síť veřejného osvětlení na 26 lamp. Na síť ZME připojeno i nádraží. Centrální ředitelství statků Collaltových v Brtnici předložilo obci ke schválení regulační a zastavovací plán na pozemky u parní pily. V budoucnu má na tržišti vyrůsti dělnická čtvrť, rybník „na hrázi“ by se vypustil a proměnil v park. Projektantem plánů je civilní geometr František Gregor v Brtnici. Obecní pozemek „tržiště“ kupoval továrník Hubert Vítek v Brně na stavbu textilní továrny. Z jednání však pro neupřímnost kupujícího sešlo. Majitelé pozemků u školy pan Václav Fejta a pí Helena Nováčková, opět provdaná Hrubá (vdova po + členu obec. rady Františku Nováčkovi) podali žádost o schválení zastavovacího plánu na jejich pozemky. Skoro současně vypracoval zastavovací plány a regulační pro celou obec (vyjma starou část obce kol rybníka Babylonu) Ing. Vladimír Filkuka, profesor v Brně, Česká ul. Podle něho započato již se zastavováním obecních pozemků „na Skalce“, úvozem otevřena na Skalku nová cesta výkupem pozemku od p. Václava Fejty.
Úraz v lomu
Lom obecní
na Skalce vydává stavební kámen na všechny stavby v místě i v „Nových“
Petrovicích. V režii obce nalámalo se
Družstevní vodovod
Několik občanů bydlících kolem domu čís. 37 (majitel Jan Vídenský), v čele s Petrem Kabátkem postavilo si družstevní vodovod ze studny u radnice. Stavbu provedl stavitel Robert Skála v Okříškách a továrník Wallig z Třebíče nákladem 40.000,- Kč, obec přispěla 20%. odpomoženo tak citelnému nedostatku vody v této části obce.
Rok 1929
trpěl nepříznivým počasím. V zimě byly velmi kruté mrazy – až –38°C,
napadlo značné množství sněhu. pod jeho tíhou propadl se domek čís. 52 (majitel
Antonín Klobouk). Krutými mrazy zmrzly skoro všechny ovocné stromy, zvěř divoká
velmi prořídla.
Počínaje
30. dubna 1929 jezdí z Okříšek do Heraltic, Opatova, Předína – do Telče
autobusová doprava majitelů Kleina a Macháčka ze Šumperka. Ráno o ½
V podzimních měsících po dlouhých úradách v politické straně soc. dem. – dělnické zřídilo v Okříškách odbočku družstva stavebního „Domovina“ ze Znojma. Od velkostatku brtnického koupen pozemek za tržištěm a částečně směněn s obcí. Po předběžných poradách a schůzích, v nichž schválen byl zastavovací i regulační plán jmenované části, přikročeno ke stavbě družstevních domků v počtu 24 čísel. Stavbu provedli stavitelé z Okříšek Alois Matulík a Robert Skála nákladem cca ¾ milionu Kč kromě pozemků.
(strany kroniky č. 83 – 88)