Okříšky - Oficiální webový portál městyse

Posudek k návrhu některých změn v ÚP

(zpracováno na základě žádosti rady obce)

Byl jsem požádán představiteli Vaší obce, abych posoudil návrh pana ing. Pavla Růžičky z 30. 4. a 2. 11. 2004 na změny okříšského územního plánu. Po prostudování návrhů, zobrazených na sedmi grafických výkresech A3 s připojeným stručným komentářem, jsem dospěl k těmto závěrům:

Návrh nenavazuje na širší úvahy se silnicí II. třídy č. 405, které v současné době probíhají při vytváření a následném schvalování územního plánu vyššího celku kraje Vysočina. Tato velice významná vnitrokrajská silnice musí být podle názoru krajských představitelů zásadně zmodernizována. Obecně to může být v okříšském prostoru dvěma způsoby: buďto těsně  kolem intravilánu této obce  a dále ke Krahulovu nebo zcela nově odbočením ještě před západním okrajem do východojihovýchodního směru přímo k Parnímu mlýnu a Pastvištnímu rybníku, kde by trasa vyústila do hlavní silnice I. třídy č. 23. V obou případech musí navrhovaná rekonstrukce plnit hlavní technické parametry, kladené normami na silnice II. třídy, a zejména odstranit závadové body na současném stavu. Takovými jsou v prostoru Okříšek zejména tato tři místa: křižovatka v centru obce, úrovňový přejezd souběhu dvou hlavních železničních tratí a příkrý sklon trasy „u cihelny“ před vjezdem od Jihlavy do Okříšek. První ze jmenovaných závad sice dokáže zmírnit úprava, podchycená v současném územním plánu, ale zbývající dvě jsou odstranitelné pouze radikální změnou trasy a překřížením železničních tratí společným nadjezdem ve zcela nové poloze. Protože však územní plán vyššího celku by měl ke zmíněné problematice zaujmout zásadní stanovisko až v budoucí době, považuji projednávání návrhů pana ing. Růžičky (které na ony perspektivní úvahy nenavazuje) přinejmenším za předčasné.

Navzdory mnou vyslovenému obecnému negativnímu závěru podávám své vyjádření k předloženým sedmi výkresům.

K prvnímu (staršímu) výkresu, týkajícímu se jen křižovatky v centru obce: Výkres v podstatě pouze nepodstatně rozšiřuje daný prostor a proto ho nelze označit jako „plné řešení závadového bodu na silnici II. třídy“, ale jen jako „zlepšení místních dopravních podmínek“. Proto by takováto úprava jen těžko mohla být zahrnuta jako cílová do investičního plánu kraje a musela by být zřejmě financována pouze z obecních prostředků – a na to, obávám se, by Okříšky obtížně hledaly zdroje.

K druhému výkresu (č. 1): Výkres pouze opakuje dva výhledy, zahrnuté do stávajícího územního plánu Okříšek. Trasu spojky od Tovární ulice východním obchvatem intravilánu ke stanici pohonných hmot na Masarykově ulici považuji za velice zdravý záměr zastupitelstva, jehož realizaci je potřeba co nejdůrazněji prosazovat (viz též mé následující stanovisko k výkresu č. 2). Naznačené odstranění dopravní závady v centru obce je sice technicky možné, avšak nezdá se, že by mohlo korespondovat se záměry kraje výrazně zklidnit dopravní prostor na důležité silniční spojnici měst Třebíč a Jihlava. Proto jsem přesvědčen, že k realizaci této myšlenky v budoucnu nikdy nedojde.

K třetímu výkresu (č. 2): Tento výkres se zabývá (kromě jedné z dalších čtyř variant „jižního“ obchvatu) zejména myšlenkou upravit pro kamiony od Přibyslavic k tahu č. 405 trasu kolem severního intravilánu Okříšek. V podstatě má autor zřejmě na mysli kompletní rekonstrukci stávající místní komunikace do podoby, která by byla schopna těžký nákladní provoz unést. Jde o naprosto scestnou myšlenku, a to zejména z těchto důvodů: Tuto komunikaci by bylo nutno vlastně úplně celou nově vybudovat, protože ta stávající nemá ani dostatečně mohutnou konstrukci vozovky (kamiony by ji okamžitě rozdrtily),ani šířku, která by dovolovala všude bezproblémové vyhnutí dlouhých nákladních souprav. Těm navíc neodpovídají ani poloměry jak stávajících tak ve výkrese načrtnutých oblouků (pro rychlost 50 km/h je to 125 m). Trasa nadto úrovňově kříží hlavní železniční trať a vlečkovou větev. Dá se odhadnout (podklady nejsou doloženy), že celkový investiční náklad na takovouto generální rekonstrukci by byl podstatně vyšší než na západní obchvat a celý by nadto (jde totiž o místní komunikaci) musel být pokryt obecním rozpočtem. Proto se domnívám, že tato myšlenka by měla být zastupitelstvem jasně odmítnuta.

K dalším výkresům (č. 3 až 6, resp. I 2): Výkresy znázorňují celkem pět variant téže myšlenky se společnou zásadní vadou: všechny navazují na problémový úrovňový železniční přejezd na konci Jihlavské ulice. Obec Okříšky by měla důrazně trvat na odstranění tohoto kolizního bodu a na jeho nahrazení bezkolizním nadjezdem a to tím spíše, že krajské instituce jsou ochotny ho akceptovat. Obě v úvodu naznačené možnosti (kolem Okříšek ke Krahulovu nebo přímo k Pastvištnímu rybníku) musí s takovýmto řešením počítat, a proto výchozím bodem pro jižní okříšský obchvat musí být právě poloha tohoto budoucího nadjezdu. Ten by měl ležet v místě rozvětvení obou železnic a do tohoto místa by ho měl situovat i územní plán obce. Odtud by trasa ve své střední části mohla pokračovat přibližně tak, jak to orientačně naznačují výkresy č. 5 či 6. Přesnou polohu trasy zde lze určit až podrobnějším porovnáním nejen směrové osy, ale též podélných řezů, které by mohly odhalit nečekané těžkosti. Ty v předložených výkresech chybí. Zásadně však je třeba zamítnout i způsob zapojení do stávající polohy silnice za čerpací stanicí pohonných hmot. Pokud dojde k přijetí verze silnice č. 405, směřující přímo k Pastvištnímu rybníku (o čemž jsem přesvědčen), pak by zaústění mělo zde mít tvar přímého pokračování východního obchvatu od Přibyslavic prostou průsečnou pravoúhlou křižovatkou.

Souhrnně lze říci, že výkresy nesvědčí o příliš hlubokých znalostech autora o způsobech projektování silnic a o normách je omezujících. To však nemusí být na závadu, protože myšlenky tu prezentované se zdají dostatečně zřejmé. Opakuji: severní trasa je naprosto nepřijatelná, východní obchvat správný, jižní obchvat je třeba, ale musí se dopracovat či upravit a křižovatka v centru obce je pouze místní záležitostí.

K tomuto posudku dodávám: Své myšlenky perspektivního uspořádání silnic kolem Okříšek (i když tenkrát s vizí hlavního tahu jako rychlostní komunikace) jsem načrtnul a obci předal už před několika roky. V současné době jsou v poslední podobě zahrnuty do výkresů, zpracovaných občanským sdružením Dopravní komunikace jihozápadní Moravy k otázkám tahu z Jihlavy kolem Třebíče k Moravským Budějovicím. Příslušný výkres, obsahující též danou problematiku, byl nedávno zapůjčen i okříšské radnici. Na požádání mohu náčrty svých představ obnovit.

S přátelským pozdravem

Ing. Evžen Žamberský

V Třebíči 16. 3. 2005