Okříšky - Oficiální webový portál městyse

Parní pily byly budovány od druhé poloviny 19. století a jejich výstavba končila kolem roku 1925. Obvykle se jednalo o výrobní halu s pilami poháněnými mechanickým náhonem od hlavního transmisního hřídele, který procházel celou výrobní halou. Na jedné straně haly byla umístěna kotelna a strojovna s parním strojem. Parní stroj poháněl hřídel a tím všechny stroje. Jako palivo byl používán dřevěný odpad vzniklý při výrobě řeziva a především piliny.

Také v Okříškách v roce 1892 byla na pozemku velkostatku poblíže železniční stanice Okříšky postavena Františkem Engelmannem z Brna parní pila, která později přešla v roce 1910 do majetku Brtnického panství knížete Collalta v Brtnici. Na pozemku parní pily byla nakládací rampa a ze stanice Okříšky k této rampě vedla vlečková kolej pro přísun vagonů. Počet nakládaných železničních vagonů byl značný, protože pila zpracovávala těžené dříví z lesů celého Brtnického panství. Dopravu dříví na pilu v Okříškách zajišťovali koňskými potahy formani z okolních vesnic. Jejich již prázdné povozy stávaly v odpoledních hodinách před místními hostinci za účelem napojení a nakrmení koní a občerstvení samotných formanů. Na dobové fotografii z roku 1924 je kolem 40 zaměstnanců. Jedním ze správců parní pily byl místní rodák Josef Kabátek, který materiálně podporoval činnost fotbalového a hokejového klubu.

Pilu provozovali různí nájemci. Stávala mezi rybníkem Ohradou a železniční tratí a než 21. listopadu 1934 vyhořela, vystřídalo se v jejím provozu několik nájemců. Jedním z prvních nájemců pily je uváděn od roku 1904 Ludvík Příhoda, něm. národnosti * 1865 v Bernhardsthal v Dolních Rakousích. Posledním nájemcem byla firma Brož a Entler. Pila vyhořela 21. listopadu 1934.

Po vyhořelé parní pile zůstal stát jen vysoký komín, který byl odstřelen koncem června roku 1952. Na spáleništi se během protektorátu vyrábělo tak zvané „tankové dříví“ pro kotle na dřevoplyn, který se používal k pohonu automobilů jako náhrada za benzin. Odtud podnes zachovaný název „tankholz“. Po roce 1945 pozemek používaly jako manipulační sklad Státní lesy se sídlem v Jihlavě až do doby, kdy byl postaven nový za nádražím na tak zvaných Chumelkách.

Bohuslav Buďa