Okříšky - Oficiální webový portál městyse

Diskuze je základem demokracie a současné vedení radnice se snaží diskutovat s občany a vyměňovat si názory, aby rozhodnutí samosprávy vycházela ze zájmů a požadavků veřejnosti. Proto jsem rád, že spolu diskutujeme i na téma dopravy, které je v Okříškách vždy jedno z nejdůležitějších a že se do něj svým článkem zapojil i předchozí starosta ing. Kula. Zároveň mě ovšem mrzí jeho slova o jednostranné diskuzi ve věci nového řešení hlavní křižovatky v centru městyse. Speciálně k této záležitosti proběhla beseda s náměstkem hejtmana pro dopravu ing. Jouklem, další beseda o návrzích variant řešení, občané se mohli vyjadřovat na internetu v aplikaci Váš názor, diskutovalo se o ní na zastupitelstvu, při veřejném projednávání návrhu změny územního plánu a samozřejmě i na setkáních s občany v jednotlivých částech městyse, na setkáních s podnikateli a spolky atd. Nevzpomínám si, kdy měli občané v minulých letech k nějakému tématu tolik možností vyjádřit své názory. Popravdě si pomalu nevzpomínám, kdy za minulého vedení radnice proběhla nějaká beseda s občany – snad někdy v polovině devadesátých let kvůli diskotékám v hasičské zbrojnici …

Tolik jen krátce na úvod, pojďme ale raději k vlastnímu tématu okružní křižovatky. Především musím zdůraznit jednu věc – nikdy jsme netvrdili, že návrh kruhového objezdu vyřeší dopravní zátěž v Okříškách. Samozřejmě nevyřeší, tu může odvést jedině obchvat. Kruhový objezd se týká bodové závady, kterou současná podoba křižovatky bezpochyby tvoří. Zatímco obchvat je během na dlouhé trati, „kruháč“ by mohl být hotový v horizontu jednoho až dvou roků. A to je z našeho pohledu zásadní věc – prakticky ihned odstraníme dnešní podobu křižovatky, nebezpečnou pro řidiče i chodce. V tom se shodujeme jak s odborníky na dopravu, tak s řadou lidí, kteří Okříšky dobře znají (kolegové starostové nechápavě kroutí hlavou, proč nechceme takovou investici, kterou financuje kraj) a především s občany, kteří se před dvěma roky v anketě Okříšky 2010 vyslovili 55% většinou právě pro kruhový objezd. V žádném případě ale výstavba kruhového objezdu nemá vliv na budoucí obchvat, jedná se o řádově rozdílné náklady. Proto nepovažuji za úplně férové srovnávat okružní křižovatku a „novou“ variantu obchvatu, které uvádí ve svém článku ing. Kula. Navíc porovnání není úplně přesné, proto jsem si dovolil jeho tabulku opravit a doplnit o některé skutečnosti:

Asi jste si všimli, že jsem v předchozí větě dal novou variantu obchvatu do uvozovek. Není to chyba, ale úmysl, protože ono se o úplně novou variantu nejedná. Zhruba stejné vedení silnice přes dnešní areál zemědělského družstva za Okříškami k benzinové pumpě navrhoval již územní plán v roce 1949, Podobný návrh předložil zastupitelstvu v roce 2005 ing. Růžička a byl zamítnutý. Starosta ing. Kula tehdy konstatoval: „ … Všude se řeší ochvaty mimo zastavěné území, toto řešení navrhuje např. procházet střediskem družstva, to znamená provoz přemístit. Jsou to velké investice, proto nepokládáme toto řešení za reálné.“ (viz. zápis z XV. zasedání zastupitelstva obce Okříšky konaného dne 10. 2. 2005). Myslím si, že měl tehdy pravdu a pokusím se vysvětlit, proč bychom měli raději věnovat energii přípravě a prosazení úplného obchvatu Okříšek.

Finanční náklady na obchvaty měst a obcí jsou obrovské, pohybují se v řádech stovek milionů a samozřejmě peněz je omezené množství. Naproti tomu konkurence projektovaných obchvatů je velká a dvoutisícové Okříšky zde stojí proti čtyřicetitisícové Třebíči, pětadvacetitisícovému Žďáru nad Sázavou, desetitisícové Chotěboři, šestitisícovým Náměšti nad Oslavou, Telči a Třešti, čtyřtisícovým Jaroměřicím nad Rokytnou … kdo asi bude mít přednost při rozhodování krajského zastupitelstva? Máme oproti nim jedinou, za to ale podstatnou výhodu – ležíme na silnici II/405, spojnici dvou největších měst Vysočiny. Prioritou kraje je zlepšení spojení Jihlavy s Třebíčí, zrychlení a zkapacitnění dopravy, tzn. především výškové i horizontální narovnání komunikace, její rozšíření a vyvedení ze zastavěných území. Tomu ovšem navrhované řešení (polo)obchvatu před areál ZD neodpovídá. Zůstává zde nejproblematičtější úsek v prudkém stoupání nad Cihelnou, který neumožňuje předjíždění a v zimě je pastí na kamiony. V nezměněné podobě zůstává úrovňové křížení se železnicí a vzniká ostrá pravoúhlá zatáčka na vjezdu do areálu ZD. Velice problematické bude rozšíření komunikace na parametr 9,5 metru, na který se celá trasa rekonstruuje a který je i v podmínkách dotací. Trasa bude vedena částečně v intravilánu městyse, tzn. omezení rychlosti na 50 km/h. Z hlediska životního prostředí a záměrů na rekreační využití území za zámkem není vhodné ani vedení silnice okolo budoucí klidové zóny a rybníku Pilný.

Z výčtu výše uvedených problému není příliš pravděpodobné, že by kraj s touto variantou souhlasil. Vezměme přesto v úvahu variantu, že ano (třeba aby už měl konečně od Okříšek pokoj) a vybuduje ji. Délka trasy je cca 1,5 km s dvojím přemostěním Okříšského potoka, dá se tedy odhadnout výši nákladů někde mezi 80 – 100 miliony. Myslíte si, že po takové investici bude za několik let krajské zastupitelstvo schvalovat dalších 100 milionů na dokončení obchvatu? Navíc se zkušeností člověka, který byl 6 let zastupitelem kraje a schvaloval 6 rozpočtů, říkám, že taková akce je možná pouze s využitím evropských fondů. A potom si kladu otázku – pokud budou evropské peníze, proč dělat nějakou provizorní polovičatou variantu a neudělat raději pořádný obchvat? Jestli nám opravdu všem jde o Okříšky, měli bychom se už konečně shodnout na některé variantě obchvatu nejprve v zastupitelstvu a potom s krajem, zapracovat ji do nového územního plánu a začít prosazovat mezi prioritní akce zastupitelstva kraje.

Do názvu článku jsem napsal, že okružní křižovatka a obchvat jsou dvě strany jedné mince. Tou mincí je klidná bezpečná doprava. „Kruháč“ ji řeší v tom nejhorším místě, obchvat komplexně pro celé Okříšky. Neztrácejme proto drahocenný čas hádkami o zástupných tématech a pracujme na tom, co chtějí občané - dlužíme jim to už více než dvacet let!