Okříšky - Oficiální webový portál městyse

Jihlavské listy věnovaly v pátečním čísle Okříškám celou dvoustránku:

Základní škola slaví výročí. Městys Okříšky se může pochlubit moderní školou s potřebným vybavením

Velkou slávu zažije dnes a zítra městys Okříšky. Základní škola a s ní celý městys si připomenou 150. výročí jejího založení. Starosta Zdeněk Ryšavý připomněl, že škola neslouží jenom Okříškám, ale dalším zhruba dvanácti obcím. „Do školy chodil každý z nás, a tak doufám, že většina bývalých žáků se do školy přijde podívat," poznamenal. Škola připravuje výstavy, lidé budou moci nakouknout do letitých kronik. Ty má v elektronické podobě.

Škola také připravila akademii, lidé mají po oba dva dny šanci se podívat, jak probíhá výuka. Samozřejmostí jsou Dny otevřených dveří, uskuteční se setkání s bývalými zaměstnanci školy. „Jsem rád, že se tato akce koná, protože škola patří k nejdůležitějším zařízením v obci, a i my, jako zastupitelstvo, jsme se snažili prostory modernizovat," zdůraznil Ryšavý.

Městys dokončuje projekt s názvem Modernizace infrastruktury pro vzdělávání, kdy proměnou procházejí učebny pro fyziku, chemii, výuku vaření a další. Městys nezapomíná ani na přilehlou mateřskou školu. Vyměnil tam veškeré herní prvky, a mezi oběma budovami instaloval prvky pro větší děti. „Umístili jsme tam jednoduché cvičební stroje, jsem zvědavý, zdali přilákají kromě dětí také dospělé," přemítal Ryšavý.

Doplnil, že současná budova rozhodně není původní. Původní, pokud se tak dá říct, už neexistuje. „Patrně se učilo ve více objektech. Současná pochází z roku 1925," poznamenal Ryšavý. V osmdesátých a devadesátých letech minulého století se stavěly další pavilóny, jako poslední přibyla v roce 2001 tělocvična. „Myslím si, že dnes už se jedná o komplex s potřebným vybavením," naznačil Ryšavý. Nastínil, že tělocvičnu nevyužívají jenom školáci. „A nevyužívají ji jen místní lidé, ale přijíždějí sem ze širokého okolí," podotkl Ryšavý. Myslí si, že je to pro ně i peněžně zajímavé.

Lidé o bydlení v Boroví mají zájem

„V současné době nemají Okříšky k dispozici žádné stavební parcely," poznamenal starosta Zdeněk Ryšavý. V obytné zóně lokalita Boroví již poslední pozemek, určený pro individuální výstavbu, městys prodal. Ryšavý připustil, že k dispozici je několik zahrad, ale ty se nacházejí v soukromých rukách. Nastínil, že v příštím roce bude zastupitelstvo schvalovat nový územní plán, a tam jsou naplánované parcely v lokalitě Boroví a dalších dvou místech.

Ryšavý netajil, že se tam musí pozemky vykoupit a zasíťovat. Naznačil další variantu: získat soukromý subjekt, který by se o parcely postaral. „Každopádně to příští zastupitelstvo musí řešit," konstatoval Ryšavý. Zájem o bydlení v Okříškách lidé mají, protože v blízkosti je možnost zaměstnání a městys neleží daleko od okresního města Třebíč. Také služby jsou v městysu v dostatečném počtu.

Pokud jde o počet zdejších obyvatel, od roku 2000 se pohybuje ve výši zhruba 2070 osob. Mateřská škola má dostatečnou kapacitu, základní škola má kapacitu větší. „To ale ovlivňuje i zájem z okolních obcí," podotkl Ryšavý.

Maminky s malými dětmi založily mateřské centrum

Mateřské centrum začalo fungovat v Okříškách. „Za vedením městysu přišly maminky s touto nabídkou, a my jsme jim to umožnili," nastínil starosta Zdeněk Ryšavý. Připustil, že v současné době městys nemá potřebné prostory, a tak maminky využívají prostory zasedací místnosti. „ Uvidíme, jaký bude zájem. Pokud ano, máme tady na zámku, v sídle obecního úřadu, nevyužité prostory, tři nevyužité místnosti," naznačil Ryšavý.

Konstatoval, že při komplexní úpravě objektu už na ně nezbyly peníze. Pak, po nezbytné přestavbě, by mohlo mateřské centrum sídlit tam. Prostory by mohly využít i jiné organizace, například senioři. „Myslím si, že v Okříškách máme dost malých dětí, a uvidíme, jak se s tím maminky poperou. I v sousedních městech taková zařízení fungují," přemítal Ryšavý.

Za nejdůležitější považuje skutečnost, že iniciativa přišla od lidí, nikoli od vedení městysu. „A také si mi líbí, že na činnost nežádají jenom peníze, ale snaží se zajistit je sami, například pořádáním dětských bazárků či roznosem volebních lístků," dodal Ryšavý.

Nákladní doprava nefunguje

Důležitou součástí Okříšek je železniční zastávka. Starosta Zdeněk Ryšavý připomněl, že městys má dokonce ve znaku železniční kolo. Připustil, že v současné době se zastávka využívá převážně k osobní dopravě, k té nákladní minimálně. „Bohužel pro firmy, které v Okříškách fungují, železniční doprava není výhodná. Každá z nich má desítky odběrných míst po malých množstvích zboží, a železnice je není schopná uspokojit," podotkl Ryšavý. Doplnil, že pro městys by fungování nákladní dopravy bylo výhodné už z hlediska vytvoření pracovních míst.

Dopravu přes Okříšky začíná radnice právě řešit

Dopravní situace v Okříškách není růžová, to si uvědomuje i starosta Zdeněk Ryšavý. Připustil, že zlepšení se neuskuteční ze dne na den. Jako nejbližší akce pro zlepšení se jeví vybudování kruhové křižovatky ve středu městysu. „V současné době probíhá stavební řízení, jedná se ale o stavbu kraje," poznamenal Ryšavý. Starosta předpokládá, že výstavba by mohla začít už v příštím roce. Připustil, že se jedná o řešení centra, nikoli o řešení komplexní.

Nastínil, že přes Okříšky projíždí značné množství kamiónů, ať už do továrny na okraji městysu ve směru na Jihlavu, či do průmyslových objektů v sousedních Přibyslavicích. „Na jaře jsme na toto téma měli ve spolupráci s Třebíčí u nás konferenci. Vybrali jsme osm zásadních bodů včetně obchvatu Třebíče," podotkl Ryšavý.
Myslí, že je potřeba řešit problém v návaznosti. Pokud se postaví obchvat pouze kolem Okříšek, dojde k problémům v jiném úseku silnice. Silnice z Přibyslavic na Třebíč by měla být spíš pro osobní dopravu. „Náměstek Libor Joukl přišel s myšlenkou napojit silnici z Okříšek na silnici číslo 23.

Vyřešit se musí také silnice z Okříšek do Přibyslavic, která je v nevyhovujícím stavu," nastínil Ryšavý. Upozornil na možnost vybudovat silnici do Přibyslavic mezi Okříškami a Petrovicemi, což by samozřejmě byla dražší varianta. Ryšavý si uvědomuje, že bez evropských peněz se řešení nepodaří.

Připomněl, že na jaře Okříšky navštívil premiér Bohuslav Sobotka a hejtman Jiří Běhounek, a i oni přislíbili pomoc.

Uvažují o výstavbě koupaliště

Jedna z věcí, které Okříškám chybí, a po které obyvatelé volají, je zřízení koupaliště. „Nikdy tady nebylo, ve směru na Heraltice je nádrž, kde se koupávalo, ale nikdy to nebylo oficiální koupaliště," poznamenal starosta Zdeněk Ryšavý.

V současné době je toto vodní dílo ve velice špatném stavu, a chybí mu také zdroj vody. „O výstavbě koupaliště jsme začali uvažovat před sedmi roky a máme zpracovanou studii," naznačil Ryšavý.  O jeho výstavbě se uvažuje v rekreační zóně za zámkem. Okříšský starosta podotkl, že městys uvažuje o biotopovém koupališti. „Zdá se nám to ekologičtější, a provoz je levnější," přemítal.

Vedení městysu se na některá jelo podívat, a jejich provoz se jim zamlouval. Starosta Ryšavý vysvětlil, že město se na takovou akci pokusí sehnat dotaci, pokud bude vypsaný dotační titul. Připustil, že taková akce si vyžádá peněžní částku nad dvacet milionů korun, a to by byla pro městys příliš velká částka. „Myslíme si, že by se nám stavba vyplatila, v žádné obci v okolí koupaliště není," připustil.

Nastínil, že ke koupání slouží rybník Pilný, kde městys plánuje vybudovat zázemí v podobě kabinek na převléknutí či hřiště na plážový volejbal. Míní ho také oddělit zeleným pásem od objektů zemědělského podniku.

Strašidelný zámek bavil

Velice úspěšná akce se uskutečnila v Okříškách v září. Jmenovala se Strašidelný zámek, a organizátoři ji pro velký úspěch zopakují první říjnový víkend. „Zámek se pěkně opravil, sídlí tu obecní úřad, lidí sem moc nechodí," poznamenal starosta Zdeněk Ryšavý, který se akce zúčastnil v kostýmu zámeckého pána.

První vlaštovkou bylo pořádání trhů, které se konají třikrát ročně. První se koná první adventní neděli, kdy se zároveň rozsvěcuje vánoční strom. Další mohou zájemci navštívit na Velikonoce. „Třetí týden jsme zvolili v září, kdy tady má probíhat pouť, ale u nás se nikdy nedržela," naznačil Ryšavý

Doplnil, že téměř ve stejném termínu se koná pouť v sousedních Přibyslavicích, která má tradici a mnoho obyvatel Okříšek se s ní ztotožňuje. „Musím zdůraznit, že v minulosti jsme se pokoušeli pouť obnovit, ale nikdy se to nepodařilo," uvedl Ryšavý. Zářijový jarmark se vždy v minulosti spojil s doprovodnou akcí, například s výstavou starého sportovního náčiní, starých hraček a podobně.

Strašidelný zámek vlastně vznikl z popudu místostarostky Jany Dvořáková, která upozornila, že ve večerních hodinách se v zámku objevují strašidelné zvuky. Toho se chopila kulturní komise a vyrobila různé figuríny, které umístil i do zámku. „A pak někoho napadlo – co takhle zámek oživit," poznamenal Ryšavý. To nadchlo tamní divadelníky, a asi patnáct dobrovolníků, včetně zmiňovaného starosty, se převléklo do kostýmů. „Rozhodli jsme se pro noční Strašidelný zámek, takže všude svítily louče, kolem lípy před zámkem tančily víly. Počasí nám nepřálo, ale přišlo 500 lidí," nastínil okříšský starosta.

Všechny velice potěšilo, že se akce setkala s kladným ohlasem nejen obyvatel Okříšek, ale i návštěvníků z širokého okolí. „Takže jsme se rozhodli, že to v sobotu 4. října zopakujeme. Jinak je výstava stále o víkendech otevřená, ale bez fantastických bytostí," dodal starosta. A doplnil, že některé děti se opravdu bály, a kousky strašidel vyděsily i některé ženy.

Mají k dispozici plán rozvoje

Strategický plán rozvoje Okříšek do roku 2030 má k dispozici vedení městysu. Obsahuje 30 částí a nastiňuje sedm priorit a čtrnáct cílů. „V každém následujícím volebním období by se měl program řídit tímto dokumentem. Samozřejmě se tento plán může aktualizovat," poznamenal starosta Zdeněk Ryšavý.
Netajil, že v mnoha oblastech se jedná o vize, splnění všech by si vyžádalo zhruba 320 milionů korun. Připustil, že tam jsou i věci, které nesouvisí s financováním městysu, například obchvat.

Myslí si, že takový plán je potřebný, zvlášť když se na něm shodne většina zastupitelů, „je to opravdu objemný dokument, má 70 stránek," podotkl Ryšavý. Obyvatelé ho mají k dispozici na webových stránkách města.

Tour vyhráli Veselá a Tomáš

Na Tour de Okříšky zopakovala triumf Petra Veselá a mezi muži vyhrál Michal Tomáš. Stejně jako loni vedla přes Heraltice objížďka, a proto se cyklistická Tour de Okříšky, desátá disciplína Okříšského univerzála, opět jela na trati z Přibyslavic přes Čihalín, k silnici Kamenice-Třebíč, kde byl cíl.

Profil časovky byl náročný, především kvůli závěrečnému stoupání, proto děti měly cíl už v Čihalíně. Účast byla tradičně vysoká, příležitost kvalitně si zazávodit nevynechala řada třebíčských cyklistů, celkem startovalo 67 borců. Což je letos druhý nejvyšší počet.

Na rozdíl od minulých let se startovalo v půlminutových intervalech, takže závod nabyl na dynamičnosti a dramatičnosti.

Volební období bylo úspěšné

Čtyřleté volební období považuje starosta Okříšek na Třebíčsku Zdeněk Ryšavý za úspěšné. „Většina věcí, které jsme chtěli uskutečnit, se nám podařila," poznamenal. Netajil, že některé akce městys neprovedl, ale myslí si, že to se podaří v málokterém období. „Dali jsme si za cíl poněkud změnit směřování městysu, v minulosti zde byla velká priorita na větší investice," nastínil Ryšavý.

Připustil, že to bylo i proto, že Okříšky měly poměrně velké úvěry, které se musely splácet. Peněžních prostředků proto bylo méně než v minulosti. „Snažili jsme se provádět věci pro běžný život Opravovat chodníky, komunikace, dětská hřiště, tedy akce méně finančně náročné, ale pro obyvatele potřebné," přemítal Ryšavý.

Vedení městysu také chtělo více zapojit do rozhodování o dění veřejnost „Informační systém jsme rozvinuli do nových médií. Máme sms zpravodajství, informace podáváme na facebooku," podotkl Ryšavý. Probíhala také setkání s lidmi, podle jednotlivých částí Okříšek. „Kdo má zájem, může se podílet na veřejném životě," zdůraznil Ryšavý.

Městys také podporoval společenský život, což považuje starosta za důležitou součást „Tady nám hodně pomohla komise společenského života, která uspořádala za čtyři léta neuvěřitelný počet akcí. Ať už obnovila některé tradice – stavění máje, kácení máje, či vymyslela věci zcela nové," poznamenal Ryšavý. Velice ho těší, že se podařilo obnovit i činnost některých spolků, které v minulosti nebyly příliš iniciativní. „V tom nám pomohl i nový grantový systém podpory," uvedl Ryšavý.

Za neúspěch například považuje stav chodníků kolem krajských silnic. Na druhou stranu konstatoval, že vyřizování některých náležitostí je značně komplikované.

Jihlavské listy 26. 9. 2014, Antonín Zvěřina