Okříšky - Oficiální webový portál městyse

Kolem roku 1359 je hrad koupen markrabětem Janem Jindřichem a Hrutovici-Střížovci jsou vytlačeni do Střížova. Aby stavba vyhovovala potřebám nového majitele, byl Rokštejn významně rekonstruován a rozšířen a stal se vojenským, hospodářským i správním centrem celého rokštejnského panství. Zřízený manský systém zavazoval markraběcí leníky, zpravidla drobné šlechtice, k vojenské službě na hradě. Ti za tyto služby dostali do správy okolní majetek - vesnice s poddanými.

Doklad o velikosti panství podává tzv. třetí závěť Jana Jindřicha, jež přináší také první zprávu o existenci vesnice Okříšky. Dochovala se monumentální pergamenová listina s latinským textem ze 6. 3. 1371 ověřená pečetěmi Jana Jindřicha, jeho 3 synů a 42 svědků (některé ze šlechtických pečetí jsou však již ztraceny, zbyly pouze závěsy). Dodnes ukládá Moravský zemský archiv také latinskou a německou listinu císaře Karla IV. potvrzující ustanovení markraběte s plným zněním původní listiny. Testament byl také intabulován do zemských desek - jsou uchovávány týmž archivem. Stanovil dědický pořádek v markrabství po odchodu Jana Jindřicha - pánem Moravy ustanovil prvorozeného Jošta, mladší bratři byli jeho potenciálními nástupci a kromě titulárních markraběcích hodností měli spravovat určitá vybraná města a statky.

Rokštejnský obdržel mimo jiných zboží druhorozený Jan Soběslav, jak stojí v listině na 15. - 18. řádku: "Item castrum Ruttenstein, per nos emptum et comparatum, cum villis sequentibus, que sunt de fundo Marchionatus, videlicet Stericz, Slavicz, Rymaw, Okrziessicz, Czichow, Petrouicz, Gyestrzyebye, Przibyslauicz, Czaslauicz, Smrczna, Lhota, Ruprechticz, Malcz cum earum singulis prouentibus et pertinenciis vniuersis". (A také hrad Rokštejn, námi koupený a zajištěný, s uvedenými vesnicemi, které jsou majetkem markrabství, totiž: Stařeč ... Malé, se všemi jejich výnosy a příslušenstvím). Brtnice je sama uvedena ve výčtu měst: "Item opiddum Purnitz cum theoloneo et judicio".

Že se skutečně jedná o Okříšky a ne o Okřešice, jsou přesvědčeni všichni historici zabývající se dějinami a místopisem Brtnicka a Třebíčska. Vyplývá to z dalších souvislostí, Okřešice byly vždy součástí třebíčského panství a rokštejnští manové sedící v Petrovicích a Okříškách se v příštím století po sporech s novými majiteli Brtnice Valdštejny stali z vůle krále Jiřího z Poděbrad suverénními držiteli vsi Okříšky.

Toponymický výklad vzniku názvu obce podává v Místních jménech na Moravě a ve Slezsku L. Hosák a R. Šrámek. Jméno obce odvozují ze zdrobnění původního Okřešice /deminutivizace/, jehož typ je nejzápadnějším případem svého druhu na Moravě. Název Okřešice je pak odvozován z osobního Okřeša, /Oskora/, vesnice lidí Okřešových. V práci o osídlování jihozápadní Moravy vyslovuje L. Hosák názor o dočasném zpustnutí vsi. Pravděpodobně vzhledem k tak pozdní zprávě o osadě, která leží ve starém sídelním území, o němž jsou mnohem starší písemné doklady už od 20. let 13. století. Zpustnutí bývalo poměrně častým jevem doby, způsobovaly je např. válečné události, epidemie, požáry, hladomor, nevhodná poloha obce.

Mgr. Jana Hudcová