Okříšky - Oficiální webový portál městyse

Koncem srpna jsem obdržel e-mail od jednoho našeho občana (bohužel byl anonymní, adresa obcan.okrisek@seznam.cz), v němž nás upozornil na záměr Českých drah zrušit osobní pokladnu na okříšském nádraží. No upozornil, on byl spíš docela útočný, cituji: „Vysvětlete, prosím, proč jste neudělal nic pro zachování osobní pokladny na vlakovém nádraží. Vysvětlete a případně vyvraťte fámu, že se tak stalo s vašim souhlasem.“ Protože to pro mě byla úplně nová informace, nikdo nás jako městys do té doby o podobném záměru neinformoval, obrátil jsem se s dotazem na České dráhy. Po měsíci přišla odpověď, z níž vyplynulo, že důvodem je snaha snižovat náklady a především to, že si službu osobní pokladny neobjednal Kraj Vysočina v rámci zajištění dopravní obslužnosti. Na následující dotaz to odbor dopravy krajského úřadu potvrdil s tím, že při posuzování potřebnosti osobních pokladen vycházel z počtu odbavených cestujících, přičemž zjistili, že kromě velkých měst je větší část pracovní doby pokladníků nevyužitá. Ověřovali jsme si získané informace i dalšími, méně oficiálními kanály, a zjistili, že tato situace se netýká jen nás, ale i třeba Třeště, Přibyslavi nebo dokonce Pelhřimova. Jak podle Českých drah, tak podle Kraje Vysočina, se ale nejedná o omezení rozsahu služeb cestující veřejnosti, protože se rozvíjí moderní způsoby nákupu lístků přes internet a aplikace pro mobilní telefony, vedle toho je možnost koupit si lístek bez přirážky u průvodčího přímo ve vlaku, stejně jako je tomu u autobusů.

Jedná se o pochopitelnou a celkem logickou argumentaci, nicméně vnímáme obavy hlavně starší generace, která nevládne natolik dobře moderními technologiemi, navíc pro ně je pokladna i zdrojem informací o mnohdy nepřehledných jízdních řádech a systému slev. Především nás ale mrzí skutečnost, že se nikdo neobtěžuje nás na takto zásadní změnu upozornit, což pak vede k různým fámám, které se samozřejmě rychle šíří.

Podobně, jako vysvětluji celou věc zde, probíhala také e-mailová komunikace mezi mnou a občanem.okrisek a mimo jiné v ní zazněla další výtka: „Rád bych podotkl, že za pár let budou další volby a občané se budou ptát, proč nemáme spořitelnu, proč nemáme pokladnu na nádraží, proč z naší obce mizí základní služby, které tady byly po celá léta.“ Ano, některé služby mizí, zrovna třeba zmíněná pobočka České spořitelny a není nám to jedno. I za zachování spořitelny jsme bojovali, spolu se stejně postiženou Brtnicí a Hrotovicemi a dalšími asi třemi desítkami měst a obcí v celé České republice. Bohužel, argumenty tehdy byly podobné jako u pokladny ČD – malé využívání pobočky našimi občany. Opět to asi souvisí s rozvojem elektronického bankovnictví, s tím, že mezi bankami je dnes velká konkurence a také s tím, že většina našich občanů pracuje ve větších městech, kde si potom s jinými věcmi vyřídí i ty bankovní. Musíme si také uvědomit, že jak Česká spořitelna, tak České dráhy již dnes nejsou službou, zajišťovanou státem, ale komerční organizace, pro které je základním úkolem vytvářet zisk, takže služby, které nejsou z jejich pohledu rentabilní, prostě zruší. Slovy Járy Cimrmana: „Může se nám to nelíbit, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat.“ Doplnil bych to: „Pokud nechceme vzniklou ztrátu platit,“ což opravdu nechceme a ani bychom na to neměli. 

Ani skutečnost, že u nás nějaká služba fungovala celá léta, není úplně korektní argument. V té době o ni asi byl podstatně větší zájem, dnes není. Svět se mění a s ním i požadavky veřejnosti. Některé služby možná končí, na druhé straně i my jako městys zase celou řadu nových vytváříme. Namátkou mě napadá např. zpravodajství kabelové televize, rychlejší internet, SMS zpravodajství, rozvoz obědů a pečovatelská služba, nová parkoviště pro stále rostoucí počet automobilů, dětská hřiště a sportoviště, které zde dříve vůbec nebyla nebo v podstatně horší kvalitě, moderní kulturní dům ... 

Nicméně problém omezování služeb nás trápí a máme obavu, že bude hůř. A nebudou to jen služby komerční, ale bohužel i ty ve veřejné správě. Takovou první vlaštovkou byla v případě Okříšek změna obvodního oddělení Policie ČR na policejní stanici. Kdo alespoň trochu sleduje zpravodajství, určitě zaznamenal rušení poboček finančních úřadů, úřadů práce, katastrálních úřadů v menších městech. To se nás tolik nedotkne, protože to máme blízko do okresního města, ale v řadě regionů je to citelné. Vše se odehrává pod heslem úspor, v duchu hesla: „Budeme řídit stát jako firmu.“ Jenže stát není firma, veřejná správa nemá mít jako prioritu ekonomickou efektivitu za každou cenu, ale má být službou občanům. Službou, kterou vykonává stát právě proto, že pro soukromý sektor není ekonomicky zajímavá a proto by ji nedělal.

Dalším problémem, nabývajícím na venkově stále hrozivějších rozměrů, je základní zdravotní péče. I okolo nás jsou již města a obce, kterým chybí obvodní, dětští a zubní lékaři a nedaří se jim je sehnat (Opatov, Kamenice, Světlá nad Sázavou, Náměšť nad Oslavou, ale třeba i Žďár nad Sázavou), přestože nabízí ordinace, byty, dokonce finanční příspěvky. To může být za několik let problém i v Okříškách. Přitom celostátně máme nadstandartní počet lékařů na počet obyvatel ve srovnání s celou řadou evropských zemí, bohužel zdravotní pojišťovny nejsou schopné zdravotní péči zajistit regionálně všude tam, kde by byla potřeba. Ve velkých městech tak lidé najdou lékaře bez problému, ale obyvatelé venkova musí dojíždět mnohdy i několik desítek kilometrů.

Kde hrozí velké riziko zhoršení komfortu občanů, je oblast výstavby. Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje nový stavební zákon, který má údajně zkrátit délku stavebního řízení, mám však obavu, že zvolená cesta není ta správná. Problém přece není v tom, jestli jsou stavební úřady pod městy a obcemi nebo pod státním superúřadem, ale v tom, že je velké množství dotčených institucí, dlouhé lhůty pro vyjádření a hlavně, že stavební řízení mohou takřka neomezeně blokovat různé neziskové organizace i jednotlivci. Navíc podle nejnovějších informací je záměrem ministerstva zrušit malé stavební úřady jako je u nás, ale i v tzv. dvojkových městech (např. Jaroměřice nad Rokytnou). Pokud by byl nový stavební zákon schválený tak, jak je navrhováno, znamenalo by to pro občany s každou drobnou stavbou jezdit do Třebíče, která bude zavalená požadavky z velké části okresu, a mám obavu, že se situace ještě zhorší. Také proti tomuto nesmyslu se snažíme v rámci organizací samosprávy bojovat, občané např. mohou podepsat petici proti zákonu na našem stavebním úřadu, snad se nám podaří schválení zákona v této podobě zabránit.

Můj osobní pocit z této věci a z celkového omezování veřejných služeb, který ale má mnoho dalších starostů, je ten, že tento stát nechce samosprávné, hrdé a soběstačné obce. Zdá se nám, že by se mnozí úředníci, ale i politici, rádi vrátili k systému dřívějších MNV, řízených z ministerstev, bez možnosti vlastního rozhodování. Otevřeně to ovšem nikdo neřekne, takže z úst politiků stále slyšíme krásná slova o podpoře a rozvoji venkova – která ovšem v praxi nenachází naplnění, spíše naopak. 

Zdeněk Ryšavý, starosta