Cesta: Titulní stránka
V poslední době jsem se při diskuzích o připravovaném dopravním řešení několikrát setkal s obavou, že se obchvatu ani přeložky do průmyslové zóny stejně nedočkáme. Někteří lidé pod dojmem novinových článků i ve veřejnosti sdílených informací o odporu ze strany majitelů pozemků propadají pesimismu, myslí si, že vše trvá strašně dlouho a že se nikam neposouváme.
Mohu veřejnost ubezpečit, že to není pravda a že se v této věci už na různých úrovních od místní přes krajskou až po celostátní udělal velký kus práce. Zároveň chápu pocity občanů, kteří nesledují průběh příprav detailně a potom se v hospodě doslechnou „zaručené“ informace, popř. si v novinách přečtou článek, který je samozřejmě laděný senzačně či přímo negativně, jak to v médiích bývá kvůli větší čtenosti.
Realita je taková, že aktivity proti výstavbě obchvatu a hlavně přeložky do Přibyslavic tu jsou a odpůrci využívají všechny prostředky, které jim naše legislativa nabízí. A je pravda, že jich není málo. Na druhé straně mohou věci zdržovat, ale jsem přesvědčený, že veřejný zájem v tomto případě nakonec bude silnější než osobní zájmy několika jednotlivců nebo pochybné argumenty „ekologů“, kteří nemají k našemu regionu žádný vztah a je jim úplně jedno, jak zde lidé žijí, zatěžovaní těžkou dopravou. Nicméně jednoduché to nebude, jak dokazuje řada případů jiných dopravních staveb z celé republiky i z našeho okolí.
Už samotná příprava studií a projektových dokumentací trvá mnoho let, jako je tomu v případě obchvatu Mohelnice a pokračování stavby D35. V řadě případů se na zdržování strategických staveb podílí sdružení Děti Země, které se bohužel angažuje i u nás – jsou to např. dostavba D1 o Přerova, obchvat Frýdku-Místku či pokračování dálnice D11 z Hradce Králové na Smiřice. Nejde přitom ale vůbec o přírodu, nýbrž pouze o administrativní obstrukce, jak konstatoval i ministr dopravy. Jiní aktivisté zase blokují tolik potřebnou dálnici D49 na Zlínsku, propojující Českou republiku se Slovenskem. Využívají k tomu výskyt křečka polního a za studie na jeho přestěhování se vyhazují vpravdě šílené peníze. Trochu to připomíná požadavky na posuzování alternativních vedení přeložky v našem případě, ačkoliv je každému normálnímu člověku jasné, že navržené trasy jsou zcela nesmyslné. Hlavně že potom stejní lidé argumentují plýtváním veřejnými prostředky …
To, že jednoduché nebývá jednání s majiteli pozemků, je logické. Každý rozumí tomu, že za svůj majetek chtějí odpovídající cenu, někdy bohužel využívají situace a jejich požadavky jsou hodně nadsazené oproti reálné hodnotě. Ale budiž, důležité je, že lze jednat a nakonec dojít ke kompromisu. Horší jsou případy, kdy není žádná ochota k rozumné dohodě, jako je tomu v případě další etapy obchvatu Havlíčkova Brodu. Každý podobný majitel by si měl uvědomit, že cena jeho pozemku i těch sousedních se zvedla právě kvůli stavbě budoucí silnice, jinak by měly pouze hodnotu polí, tedy mnohonásobně nižší.
Někdy se ovšem proti dopravní stavbě postaví veřejnost, jako tomu bylo v případě první varianty trasy přeložky mezi Okříškami a Petrovicemi. Zde se ještě dá pochopit nesouhlas sousední obce, když měla silnice vést po jejich katastru, byť nás to mrzí, horší je situace, kdy proti stavbě, schválené i v územním plánu vystoupí vlastní občané, jejichž problémy má řešit. Příkladem je jiná část obchvatu Havlíčkova Brodu nebo připravovaný obchvat Jaroměřic nad Rokytnou, který již měl velkou šanci na realizaci. Je pravda, že některé v článcích uvedené námitky asi mají své opodstatnění, zároveň je ale potřeba si uvědomit, že v naší hustě zastavěné krajině se těžko hledají nové trasy, které by neměly vůbec žádné dopady. Tedy vždy poctivě zvážit plusy a mínusy a vybrat to nejpřijatelnější řešení. Nejpřijatelnější, ne ideální, protože taková prostě nejsou.
Při porovnání s dobou, jakou trvá příprava většiny výše uvedených staveb i mnohých dalších (podle statistiky je to v České republice 13 let) na tom nejsme zase tak špatně. Vždyť vážná diskuze nad zcela novou koncepcí dopravního řešení Okříšek a okolí začala před třemi roky, na jaře 2014 při návštěvě předsedy vlády. Za tu dobu jsme se posunuli o pořádný kus, vyřešili některé problémy a na dalších se pracuje. Pevně věřím, že překonáme i ty zbývající a v dohledné době se obchvatu i přeložky dočkáme. Vždyť vedle Kraje Vysočina ho podporuje i ministerstvo dopravy nebo agentura Czechinvest a samozřejmě i další obce a velké firmy v našem regionu. A v minulých dnech se objevila další důležitá zpráva, která nám může významně pomoci – stát připravuje úpravy silniční sítě pro budoucí dopravu nadměrných částí pro výstavbu pátého bloku JE Dukovany, mezi nimiž je i obchvat Okříšek!
Přes to všechno se však nemůžeme spoléhat na to, že nám vše spadne do klína automaticky, bez našeho přičinění. Musíme se opakovaně kraji i dalším institucím připomínat a upozorňovat na potřebu a význam dopravního řešení. Proto mě trochu mrzí, když v probíhající anketě na webových stránkách cca 15% hlasujících uvádí, že nepodepsali petici na podporu obchvatu, protože nic neřeší. Pravda, sama o sobě určitě ne, ale jako jeden dílek z pestré mozaiky na cestě k realizaci stavby ano. Každá aktivita, která může pomoci je důležitá, neváhejme proto využít jakoukoliv možnost. A hlavně nepropadejme pesimismu, v žádném případě není na místě.