Okříšky - Oficiální webový portál městyse

Zemská Jednota učit. měšťanských škol uspořádala dne 6. března t. r. veřejnou schůzi v Okříškách, na niž jednáno bylo o zřízení měšťanské školy v místě. Pěkný jarní den přivábil mnohé do úhledné budovy školní, prapory vyzdobené. Vzdálenější účastníky vítali oficielně pan starosta Mikeš, poštmistr Kliment a pan Gamba na nádraží. Zastoupena byla okresní školní rada p. inspektorem Tirayem, ředitelem Sobotkou, p. Doležalem a p. Wolfem, místní školní rada v Okřiškach p. Klimentem, Jednota učitelská předsedou p. Krskem, přítomen byl říšský a zemský poslanec p. Tvarůžek, zastoupeny byly obce Okřišky, Přibyslavice, Petrovice, Nová Ves, Heraltice, Zašovice, Radonín, Krahulov, Číchov a Bransouze; schůzi přítomno byli dva zástupcové velkostatku brtnického a četní občané místní a z okolí.

Pan starosta Mikeš jménem zastupitelstva místního uvítal veškeré přítomné a přál jednání žádoucího zdaru. Předseda Z. J. U. M. vylíčil na to ve své řeči nutnost prohloubenějšího a důkladnějšího vzděláni u nejširších vrstev obyvatelstva a hlavni řečník, známý a osvědčený pracovník v oboru škol měšťanských, p. inspektor Charvát, nastínil vývin měšťanských škol na Moravě až po dobu poslední a poukázal, že počet měšťanských škol českých na Moravě daleko zůstává za školami německými (Němci, jichž jest jedna třetina v zemi, mají 87 škol a my jen 124). Teprve v posledních 10 letech hledí se napraviti to, co zanedbalo se v letech dřívějších. Řečník vhodně vylíčil význam měšťanské školy a srovnal ji se školou střední a obecnou. Doporučil vřele školu měšťanskou jako školu praktickou, která přihlíží ku místním poměrům a hoví všem požadavkům pokročilé doby dnešní. Poukázal, kterak absolventi měšťanských škol všude v životě veřejném se uplatňuji, že prospívají dobře i na školách průmyslových, obchodních i ústavech učitelských. Řečník přešel potom ku poměrům místním, doporučoval zřízeni měšťanské školy v Okříškách a podrobně nastínil na základě svých četných zkušeností postup veškerého jednání při zřizování měšťanské školy v Okřiškách. Pokud stavby budovy a vydržování její se týká, doporučoval, aby náklad v prvé řadě nesly Okříšky samy a na zúčastněných obcích aby vyžadovaly pomoci hlavně ve formě placení školného. Celá řeč provázena byla souhlasem přítomných.

C. k. okresní školdozorce Tiray, poukázal na utěšený rozvoj školství obecného v okresu školním a zdůraznil potřebu měšťanské školy v Okříškách, podotýkaje, že přeplněným školám v sousedních obcích bylo by uleveno. Je toho přesvědčení, že akce tato nenarazí u příslušných úřadů na odpor a přeje dobré věci mnoho zdaru. Pan zemský a říšský poslanec Tvarůžek oceňuje význam měšťanské školy pro Okříšky,.vyslovuje se s uznáním o měšťanských školách a praví, že jsou pravým dobrodiním pro lid. Doporučuje rovněž zříditi měšťanskou školu v Okříškách. Za okresní Jednotu učit. promluvil předseda p. Krška. Prohlásil, že učitelstvo sleduje se zájmem akci započatou a bude ji podporovati. Frt. Hájek, odborný učitel z Třebíče, poukazuje na Náměšť, Stařeč, Opatov, které dosud o  měšťanskou školu s» nehlásí a s uznáním vítá chvályhodnou snahu zastupitelství v Okříškách za zřízení měšťanské školy. Radí, aby zastupitelstvo nedalo se odstrašit finančními obtížemi, přeje celé akcí mnoho zdaru a navrhl následující resoluci, která jednohlasné byla přijata: "My občané z Okříšek a ze sousedních obcí. shromážděni na veřejné schůzi v Okříškách dne 6. března, vyslyševše řečníky, kteří nám vyznaní a prospěch měšťanské školy pro dohro lidu vyložili, žádáme obecní zastupitelstvo v Okříškách a v sousedních obcích, aby zřízeni měšťanské školy v Okříškách vážně v úvahu se vzalo a brzké zřízeni této školy všemi zákonnitými prostředky vymáháno bylo."

V budově školní uspořádána byla současně výstava práci žactva měšťanských škol. Vystaveny byly práce žactva měšťanské školy chlapecké a dívčí z Třebíče a chlapecké školy z Jaroměřic a Mor. Budějovic. Jak mládež tak i rodičové se zájmem prohlíželi veškeré práce.

Zdroj: Příloha Moravské orlice k číslu 59. ze dne 12. března 1910

Připravil a upravil: Bohuslav Buďa