Okříšky - Oficiální webový portál městyse

Vážení čtenáři,

školní rok skončil (věřím, že pro většinu žáků a studentů úspěšně), děti se rozjely na prázdniny, většinu z nás čeká dovolená, někteří už na ní možná jsou. Přeji všem pohodové prožití volných dnů, samé krásné a zajímavé zážitky i odpočinek k načerpání nových sil, koneckonců tak jako každý rok. V jedné věci se ale budu lišit – tentokrát vám nebudu přát léto se samými slunnými, teplými dny. Naopak, letos bych nám všem a hlavně přírodě popřál co nejčastěji zataženou oblohu, co nejvíc dešťových srážek, aby se doplnily zásoby spodní vody, které za několik posledních let povážlivě klesly. Vědci varují před nebezpečím sucha, především na jižní Moravě, ale ani Třebíčsko na tom není o mnoho lépe. Myslím, že to vidíme všichni – zemědělci na polích, obyvatelé na zahrádkách a ve studních, vodaři na zdrojích včetně těch blízkých heraltických.

Bohužel jen spoléhat na počasí nestačí, s vodou musí začít šetřit každý z nás. Mnozí to již dávno dělají a např. zachycují dešťovou vodu na zalévání zahrádek. Nyní „objevili Ameriku“ i odborníci na ministerstvu životního prostředí a jak je v kraji zvykem, hned na to vymysleli dotační program. Nazvali ho Dešťovka a 200 milionů na něj určených bylo rozebráno během jednoho dne. Není divu, z pohledu potřeb celé republiky jde o zanedbatelnou částku. Proto ministr slibuje pokračování programu a další stamiliony. Jenže stejně jako u jiných dotací si kladu otázku: „Je tohle ta správná cesta?“ Myslím si, že ne. Tisíc korun na plastovou nádrž asi není problém skoro pro nikoho, větší podzemní nádrž bude sice dražší, ale i tak si ji většina lidí zvládne pořídit sama, když si spočítá, kolik ušetří na vodném. Místo populárních, ale nepříliš efektivních dotací domácnostem, by vláda a hlavně příslušná ministerstva měla připravovat strategická opatření, která zajistí dostatek vody pro budoucí generace. Především usilovat o udržení vody v krajině, aby se po deštích stihla vsáknout do půdy a dále do podzemních rezervoárů a neodtekla rychle do potoků, řek a potom pryč od nás. Což znamená prosadit především změny v zemědělství i vodohospodářství (vysazované plodiny, způsoby obdělávání půdy, obnova remízků, mokřadů, říčních niv) a také zpomalení růstu zpevněných ploch (betonových, asfaltových i dlážděných).  

Nicméně vše nezvládne stát, zajištění dostatku vody je věcí nás všech. I na radnici budeme muset u každé investice zvažovat také její dopad na hospodaření s vodou. Proto jsme třeba u rekonstrukce cestiček na hřbitově zvolili francouzskou technologii voštinových rohoží a štěrkové výplně, do níž se voda po dešti vsákne a zůstane v zemi. Pokud se osvědčí, může najít uplatnění i na dalších plochách včetně parkovišť či zámeckého nádvoří. U nových staveb budeme dešťovou vodu svádět do vsaků nebo nádrží, aby se dala využít na zalévání veřejné zeleně. Zvážit budeme muset i situaci u stávajících budov a tam, kde to bude technicky možné a smysluplné, přestat dešťové vody odvádět do kanalizace. Vedle udržení vody přispěje takové opatření k lepšímu fungování čistírny odpadních vod.

Nejen vodou ale žijí Okříšky, dalším velkým tématem je nové dopravní řešení. Jako dnes žádná větší stavební akce, ani příprava obchvatu a přeložky do průmyslové zóny neprobíhá bez problémů. Odpůrci využívají všechny způsoby, jak přípravné práce zastavit nebo alespoň zpomalit. Proto jsem rád, že se nyní objevila podpora ze strany veřejnosti. O to cennější, že občanská angažovanost se projevuje většinou negativně, proti něčemu, takže je skvělé, když se objeví i aktivita pozitivní, pro něco. Velké ocenění si tak zaslouží pan Mgr. Antonín Zelený, který připravil petici, žádající Kraj Vysočině, aby pokračoval v přípravě obou staveb a udělal vše pro její realizaci. Zatím ji podepsalo více než šest stovek lidí nejen z Okříšek, ale i Krahulova, Přibyslavic, Nové Vsi, Třebíče, a věříme, že další podpisy budou přibývat. Nemohu si přitom trochu nepostesknout, že např. ze zmíněného Krahulova (cca 270 obyvatel) nám poslali 164 podpisů, což znamená, že petici podepsali skoro všichni dospělí občané, v Okříškách tedy ještě máme co dohánět. Připomínám proto, že petici lze podepsat na úřadu městyse, v knihovně, v prodejnách květin paní Papouškové a paní Valíkové, v Potravinách paní Belkové a také na akcích městyse. Od řady lidí slyším, že petice stejně nic nerozhodne a je zbytečné ji podepisovat – není to pravda. Určitě sama o sobě petice rozhodující nebude, ale samozřejmě velký počet podpisů je vhodnou podporou pro další jednání a pro zásadnější argumenty. Takže prosím, obětujte několik minut svého času a podpořte řešení, týkající se nás všech i našich dětí!  

Minule jsem psal o rozhodnutí rady městyse přihlásit Okříšky soutěže Vesnice roku. Nečekali jsme přitom napoprvé žádné úspěchu, chtěli jsme hlavně zjistit, jak soutěž funguje, porovnat se s jinými městysi či obcemi a třeba i získat zajímavé náměty na zlepšení života v Okříškách. Návštěva hodnotící komise byla poněkud stresujícím zážitkem, protože jsme museli během 90 minut ukázat vše, na co jsme v Okříškách pyšní a čím se můžeme pochlubit. A to nebylo nic jednoduchého. Celá prohlídka se odehrávala v poklusu, kdy jsme se v rozpáleném odpoledni přesouvali od zámku přes Starou osadu do knihovny, pak do školy, školky a sportovního areálu, odtud dál na hřbitov, centrem městyse a parkem k hasičské zbrojnici a okolo rekonstruovaného kulturního domu zpátky na zámecké nádvoří. Nakonec jsme to v potu tváře stihli takřka na minutu přesně včetně výkladu knihovnice, ředitelek, zástupců Sportovního klubu a SDH a vystoupení souboru Okřešánek. Uffff …, oddychli jsme si a čekali na výsledky. A ty byly nečekaně příjemné. Komise ocenila místní knihovnu a náš informační systém diplomem za moderní knihovnické a informační služby, nová hasičská zbrojnice získala Zlatou cihlu jako příkladná stavba na venkově, realizovaná v duchu Programu obnovy venkova. A aby toho nebylo málo, o několik dní později jsem na vyhlášení soutěže Stavba Vysočiny ve Velkém Meziříčí převzal z rukou MUDr. Jiřího Běhounka Cena hejtmana Kraje Vysočina, opět pro naši hasičskou zbrojnici.

Pevně věřím, že neméně zdařilou stavbou, a třeba i stejně úspěšnou v soutěžích, bude po dokončení kulturní dům. Jeho rekonstrukce se od dubna rozběhla na plné obrátky, v minulých dnech začalo betonování základů pro dostavbu malého sálu, práce budou samozřejmě pokračovat celé prázdniny i po nich. Kvůli tomu budeme muset zářijové oslavy 15. výročí udělení znaku uspořádat na zámeckém nádvoří spolu s pouťovým jarmarkem. Věřím, že to nebude na škodu, zvláště když důvod oslav ještě obohatilo rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny PČR, kterým dne 6. 6. 2017 udělil Okříškám vlajku. Ta v podstatě kopíruje znak, rozvinutý do plochy obdélníku a poprvé ji veřejnost uvidí právě při oslavách 9. 9. 2017. Navíc se oslav zúčastní také hosté z naší družební italské obce San Pier d´Isonzo, kteří by po několika letech stagnace rádi obnovili vzájemnou spolupráci.

Ale to už jsme se dostali hodně daleko od dnešního data, vraťme se proto zpátky na začátek července a popřejme si ještě jednou hezké prázdniny a dovolené se sluníčkem i životodárným deštěm. Užijte si je naplno, a když zrovna bude pršet, využijte ten čas k přečtení Zpravodaje Zdravého městyse Okříšky. Určitě v něm najdete něco zajímavého a třeba i poučného. Krásné a klidné léto přeje

Zdeněk Ryšavý, starosta