Okříšky - Oficiální webový portál městyse

Divná otázka, řeknete si. Samozřejmě že ne, odpovíte si vzápětí, právě naopak. Souhlasím, taky si to myslím. Proto jsem úvodník v minulém zpravodaji věnoval právě tématu patriotismu, hrdosti na náš městys, na Okříšky. Vzhledem k tomu, že jsme začátkem září oslavili 15. výročí získání znaku městyse a převzetí vlajky městyse, udělené letos předsedou Poslanecké sněmovny, přišlo mi to i logické.

Přesto jsem to za něj na posledním zasedání zastupitelstva pěkně schytal. Proč? Prý jsem z něj udělal předvolební agitku, což je v rozporu se zákonem. Ano, zákon o financování politických stran od letoška zakazuje v tiskovinách města a obcí propagovat v rámci předvolebních kampaní politické strany a hnutí. Jenže v článku nebylo mého názoru nic politického, žádná propaganda, právě na to jsem si totiž dával pozor, znajíc samozřejmě ustanovení tohoto zákona. Omyl, dozvěděl jsem se obratem od stěžujícího si spoluobčana, on tu nepovolenou propagaci spatřuje v tom, že jsem napsal, že mám Okříšky rád a že se nám tu dobře žije.

Bylo by to úsměvné, kdyby to ovšem nemyslel smrtelně vážně. A tak přemýšlím, jestli má starosta vůbec právo na svůj článek v obecním zpravodaji. Jestli můžu napsat, že se nám něco podařilo, že jsme dokončili některou z investic nebo zlepšili podmínky pro život našich občanů. I když se to možná někomu nemusí líbit, jsem přesvědčený, že ano. Koneckonců i proto, že mi to ukládá zákon o obcích, který v § 103, odst. 4), písm. e říká, že starosta odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce. Tož tak.

Na závěr se ještě vrátím k úvodní otázce: Je špatné být hrdý na svůj městys? Shodli jsme se, že ne. Doplnil bych ale, že patriotismus, náš vztah k Okříškám, je potřeba stále upevňovat a odporovat. Abychom se nesetkávali na internetu nebo facebooku s výroky, které bych od Okříšáků nečekal. Třeba když někdo označí Okříšky „… ta naše díra …“ nebo jiný, který se vyjádří o stovkách spoluobčanů, kteří podepsali petici za obchvat, jako o „… zfanatizovaných masách …“. Z takových výrazů je mi opravdu hodně smutno.

Naštěstí je okolo nás mnohem více lidí s přesně opačným postojem. Lidí, kteří věnují svůj volný čas dětem a mládeži ve sportovních klubech či kulturních spolcích, kteří neváhají přiložit ruku k dílu na brigádách, kteří pracují pro své spoluobčany v zastupitelstvu, výborech a komisích. Lidí, kteří jsou na Okříšky hrdí a dokazují to ne slovy, ale činy. Těch si vážím a těm (nejen) v této předvánoční době děkuji!