Okříšky - Oficiální webový portál městyse

Když v roce 1996 dávala rada městyse dohromady první velkou anketu, zařadila do ní několik otázek, které se potom celkem pravidelně objevovaly i v následujících letech. Postupně tak vznikly statistické řady, mapující pohled veřejnosti na fungování samosprávy a úřadu městyse a také zřizovaných organizací. Další dvojice otázek se pak týkala informovanosti občanů a informačních zdrojů, kterým dávají přednost, což je velmi podstatné z hlediska tvorby a úprav informačního systému městyse. Anketa „Okříšky 2018“ byla již patnáctou v pořadí, přičemž většina opakujících se otázek je pokládána (s jednou výjimkou v roce 2008) ve dvouletých intervalech, díky čemuž získáváme opravdu podrobný přehled vývoje v postojích veřejnosti. Navíc skutečnost, že se ankety konají takřka vždy v souvislosti s volbami, přispívá k vysoké účasti (22 – 32,6%) občanů, takže mají i vysokou vypovídací hodnotu. Jsou proto jedním z důležitých podkladů při rozhodování zastupitelstva a rady městyse o důležitých investicích i mnoha dalších záležitostech.

První otázka se týká důvěry občanů v zastupitelstvo městyse. Ta je dlouhodobě i na celostátní úrovni vysoká (výrazně nad hodnocením vlády, Poslanecké sněmovny nebo Senátu podle průzkumů veřejného mínění), nejinak je tomu v případě Okříšek.  Vůbec nejvyšší hodnoty dosáhla okolo roku 2000 a to 62,8%, následoval pokles až do roku 2010 (45,2%, vůbec nejméně za celou dobu pořádání anket), Potom došlo k obratu a postupnému růstu až na letošních 62,3% respondentů, kteří zastupitelstvu věří. Naopak počet těch, kteří důvěru nemají, byl vůbec historicky nejnižší, pouhých 10,8%. Pětina až čtvrtina občanů se dlouhodobě touto otázkou nezabývá.

Následující otázka zjišťuje, jak podle občanů zajišťuje zastupitelstvo potřeby městyse, výsledky, celkem logicky, korelují s odpověďmi na předchozí otázku. Zatímco v letech 2006 – 2010 byl součet odpovědí „v plném rozsahu“ a „pouze s drobnými nedostatky“ na úrovni 40 – 50%, v posledních dvou ročnících se přehoupl přes hranici 70%, tedy výš než na začátku tisíciletí. A jen 1,4% si nyní myslí, že je nezajišťuje vůbec. Máme za to, že daný vývoj odráží větší pozornost, kterou zastupitelstvo věnuje názorům a připomínkám veřejnosti při rozhodování o nových investicích, rekonstrukcích i opravách.

S tím souvisí i odpovědi na třetí otázku, zda si občané myslí, že mají vliv na řízení městyse. Zatímco především v letech 2004 – 2010 byl velký počet odpovědí negativní, tzn. že okolo 40% respondentů mělo názor, že občané nemají žádný vliv, v posledních letech kleslo množství „pesimistů“ pod 20 procent. A naproti tomu takřka úplná shoda byla v posledních dvou anketách v součtu odpovědí „ano“ a „částečně“ s odpověďmi na druhou otázku. Pro samosprávu z toho vyplývá jednoznačné zadání – pokračovat v nastoupeném směru naslouchání názorům veřejnosti a jejich využití při rozhodování.

Na další čtyři otázky odpovídají hlasující v anketě známkováním jako ve škole. Nejprve hodnotí fungování úřadu městyse v šesti oblastech, přičemž počet hodnocených kritérií se postupně rozšiřuje, takže řada průměrných známek není i všech stejně dlouhá. Velmi pozitivní je trend, kdy se opět od roku 2010 ve všech případech známkování zlepšuje, letos se dostalo do rozmezí 1,9 – 2,37, což je podstatně lepší než v dobách, kdy bývalo někdy i nad hranicí „trojky“. Radost nám dělá především velký posun u kritéria „účelnost a transparentnost využívání finančních prostředků“, což opět může souviset s vývojem u předchozích otázek. Nejlépe hodnocená je dostupnost úřadu pro občany a tradičně také informovanost a otevřenost úřadu. Důležité je pro nás také to, že i přes občasnou kritiku se zlepšuje i vnímání odbornosti zaměstnanců a celková image úřad městyse u veřejnosti.

Z organizací zřizovaných městysem má trvale nejlepší hodnocená knihovna, v posledních letech se k ní těsně přibližuje pečovatelská služba. V posledním volebním období si v očích veřejnosti hodně polepšily Technické služby Okříšky s.r.o., myslíme si, že se zde projevilo větší zapojení TS do stavebních akcí a také změny ve způsobu řízení organizace.

Samostatně známkují občané mateřskou a základní školu, vždy ve třech oblastech. U obou škol veřejnost nejlépe hodnotí jejich materiální vybavení, projevují se tak nemalé finanční prostředky, které do nich městys v posledních letech investoval. V případě mateřské školy se poněkud zhoršil názor na řízení a odbornou úroveň školy oproti předchozímu desetiletí, spolupráce s veřejností se pozvolna zlepšuje. Základní škola zaznamenala velký skok v hodnocení v roce 2014, v následujících dvou anketách se ale víceméně vrátila na předchozí úroveň a to v obou zbývajících oblastech. Pro vedení škol jsou výsledky podnětem k zamyšlení, kde by se dala práce a možná také její prezentace veřejnosti zlepšit.

Závěrečné otázky se věnují problematice informovanosti veřejnosti. Ta je zásadní podmínkou pro to, aby mohli občané posoudit stav fungování městyse a také odpovědět na všechny předchozí otázky. Stejně jako v jejich případě je i zde vidět na grafu pozitivní trend. Oproti nejvyššímu počtu velmi dobře informovaných občanů v roce 2016 jich letos poněkud ubylo, ale zase se zvýšilo množství dostatečně informovaných, takže součet se posunul z necelých 50% v roce 2010 až na více než 70% letos. Společně s částečně informovanými se dostáváme na téměř 90 procent občanů, což je velmi solidní číslo, sklízíme tak ovoce dlouhodobého úsilí, které věnujeme budování a modernizaci informačního systému. Pouze necelých 8% respondentů v posledních letech uvádí, že jsou informovaní nedostatečně nebo dokonce vůbec.

A právě informačnímu systému městyse se věnuje otázka poslední, v níž se ptáme na preferované zdroje informací. Na grafu odpovědí je velmi dobře vidět vývoj v této oblasti a nutnost neustále s informačním systémem pracovat, aby pokrýval všechny skupiny obyvatel. Můžeme sledovat nárůst významu moderních informačních technologií na úkor klasických sdělovacích prostředků. Asi nejvýraznějším příkladem je ústup ze slávy obecního rozhlasu, který byl ještě v roce 2002 hlavním zdrojem informací pro většinu občanů (71,2%) a nyní již neexistuje, jeho roli rychlého sdělení aktuálních informací převzalo, přes počáteční pochybnosti při jeho zavádění, SMS zpravodajství s 61,9% preferencí. Trvale rostoucí tendenci vykazuje webová stránky městyse, kterou již sleduje nadpoloviční většina respondentů, k tomu rychle roste také sledování facebooku, který z velké části sdílí informace z webu, v součtu se tak blíží k hranici 80 procent. Zajímavý je vývoj u tištěného zpravodaje, po velkém poklesu před rokem 2012 prožívá nyní svoji renesanci, možná i díky tomu, že je dodáván bezplatně do všech domácností, takže jeho význam je obdobný jako v devadesátých letech minulého století. Přesně opačnou tendenci vidíme u místního kanálu kabelové televize, po maximu 66,9% v roce 2006 zájem postupně klesá až pod třicetiprocentní hranici. S nástupem SMS zpravodajství a facebooku klesá význam letáčků a plakátů a jen velmi malý vliv na získání informací o životě v Okříškách mají regionální média. Poslední graf ukazuje tzv. koláč informačních prostředků a výsek, který si z něj jednotlivá média „ukousnou“, nadvláda SMS zpravodajství a webových stránek je zde ještě viditelnější.