Okříšky - Oficiální webový portál městyse

Ve druhé polovině válečného roku 1944, kdy situace na všech válečných frontách Evropy byla už pro Němce nepříznivá, byla zahájena přestavba nádraží v Okříškách. Tehdejší BMB – ČMD (Böhmischmährischesbahnen – Českomoravské dráhy) jako investor přistoupily k prodloužení jihlavského zhlaví – od přejezdu v km dráhy 170,1 (začátek staničení je ve Vídni) ve směru k Jihlavě. Cílem byla nejen úprava kolejiště, ale i navazující výstavba druhé koleje postupně až do Jihlavy. Byl by tak zkapacitněn souběh dvou hlavních tratí – pro systém válečné dopravy velmi důležitý prvek.

V archivu SŽDC (Správa železniční dopravní cesty) v Jihlavě je projekt prodloužení kolejiště a zdvoukolejnění tratě – vše v němčině. Směrově se jedná o dva navazující kruhové oblouky o poloměrech 300 m a 1000 m. Vedle nově navržené hlavní koleje je uvažovaná po levé straně do km 170,22 kolej kusá, po pravé straně je prodloužená staniční kolej ukončená vjezdovou výhybkou v km 170,117. Vše v jednotném sklonu 9,5‰.

Současné předpisy pro stavbu a modernizaci tratí doporučují budování stanic v přímé linii, případný minimální směrový oblouk je 600 m. Sklonové poměry mají být vodorovné, nejvýše do sklonu 2,5‰. Dnes by tedy tento návrh těžko obstál.

Zemní práce byly zahájeny odtěžením svahu o šířce cca 15 m vlevo od stávající koleje. Vytěžená zemina se odvážela na vozících polní úzkorozchodné drážky tažené parní lokomotivou směrem k Jihlavě. Tam se ukládala, hutnila a bylo vytvářeno násypové zemní těleso pro budoucí železniční svršek.

Zhotovitelem stavby byla pražská firma LANNNA a.s.. Dělníci byli v rámci „totálního nasazení“ naverbováni z celého Protektorátu Čechy a Morava. Byli ubytováni ve škole v Petrovicích, kde jim správce školy, řídící učitel Halásek, musel uvolnit jednu třídu. Na stavbě našla zaměstnání i řada občanů Okříšek a okolí.

Bagr, který na stavbě pracoval, budil velkou pozornost, každé odpoledne se vedle stavby scházela početná obec diváků ze širokého okolí. Autor této vzpomínky se často vozil lokomotivou úzkorozchodné polní drážky se zeminou na deponii směrem k Přibyslavicím. Vstupenka byla jedna cigareta pro posádku.

Zemní práce postupovaly rychle, přerušeny byly jen na kratší dobu přes Vánoce a leden 1945. Po této zimní přestávce se řada dělníků už do Okříšek nevrátila. Konec války se blížil. Na jaře 1945 se na stavbě objevil papírový transparent: „NENÍ MÁSLO, NEJSOU TUKY, LOPATY NÁM PADAJÍ Z RUKY“. Pracovní nasazení šlo k nule, práce šly do útlumu až k úplnému zastavení začátkem dubna. Byl to vlastně definitivní konec celé stavby.

ČSD se ani v konjukturálních letech nákladní dopravy nepokusily stavbu dokončit. A to i v situaci, kdy trať Znojmo – Jihlava sloužila jako koridor pro dopravu hnědého uhlí ze severních Čech do Rakouska. Nádraží bylo jen průjezdné, jeho vybavení k řazení vlaků bylo dostačující. Ani pohotovostní sklad mostních provizorií, se kterým se v tomto prostoru uvažovalo, se neuskutečnil.

České dráhy a.s. spolu se SŽDC s.p. jako následnická organizace po ČSD o dokončení už neuvažují. Na programu je postupná elektrifikace celé tratě č. 240 Brno – Jihlava, akce velmi nákladná. Druhá kolej je naopak projektově připravována v úseku Střelice – Zastávka v návaznosti na rozšiřovaný integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje, který dlouhodobě zasahuje na východ našeho okresu – do Náměště, Rapotic, Kralic, Mohelna a dalších obcí, nově od 1.7.2010 také do Moravských Budějovic.

Vedle tratě směrem k Jihlavě zůstává téměř dokončená spodní stavba (přesně: železniční spodek), jako němý svědek začátku stavby prodloužení a zdvoukolejnění – už šedesátpět let.

Petr Kundera (článek pro Zpravodaj v Okříškách)