Okříšky - Oficiální webový portál městyse

INTERNET DOBÝVÁ ČESKÝ VENKOV

O čem svědčí cena pro nejlepší obecní webovou stránku

Němčovice s pouhými sto dvaceti obyvateli spravují čtvrté nejlepší webové stránky v zemi. Venkov prudce zvyšuje počítačovou gramotnost a amatérští tvůrci obecních stránek začínají kvalitou předhánět lidi z radnic velkých měst.

Éra mnoha tištěných obecních zpravodajů a městských novin se možná blíží ke konci: přinejmenším dostávají silného konkurenta. Co více – minulý týden vyhlášené výsledky soutěže Zlatý erb "o nejlepší webové stránky a elektronické služby měst a obcí" naznačují, že internet se stává součástí vesnické kultury

"Ve srovnání s placenými profesionály na velkých radnicích jsme ubohé amatérské družstvo," přiznává Karel Ferschmann, starosta stodvacetihlavých Němčovic na Rokycansku. Přesto porotci vyhlásili němčovické webové stránky za čtvrté nejlepší v zemi. Minulý čtvrtek měly stránky za celý den sedmdesát návštěvníků a Ferschmann počítá, že připravovaná obecní nabídka bezdrátového připojení zdarma učiní z Němčovic plně gramotnou počítačovou vesnici.

Penzisté s myší

Zdeněk Ryšavý stojí za tvorbou denně aktualizovaných obecních internetových stran, které porota vyhlásila za druhé nejlepší v zemi. Dvoutisícové Okříšky na Vysočině se mohou pochlubit bilancí od sto dvaceti do dvou set návštěv za den. "Ve městech mají webové stránky často charakter neosobní úřední desky, na venkově se stávají živou složkou vesnické sounáležitosti," uvažuje porotce soutěže Zlatý erb Pavel Douša z Národního muzea v Praze.

"Snažíme se, aby se ke stránkám dostali i naši důchodci," říká Ryšavý. Školní mládež proto občas hromadně zaučuje místní seniory. "Nejvíce potíží měli s myší, ale stálo jim to za námahu." V Okříškách totiž přepsali na internet obsáhlou obecní kroniku od roku 1924 a pamětníci si teď nadšeně čtou o událostech, které sami prožili. Například na kandidátních listinách pro komunální volby z roku 1938 nacházejí příbuzné, kteří kandidovali do zastupitelstva; za komunisty se tehdy o post na radnici ucházel bednář František Sklenář a obuvník Leopold Štěpnička.

V Okříškách své dějiny vcelku znají, jenže Jiřetín pod Bukovou nedaleko Tanvaldu po roce 1945 historii ztratil. Před válkou tam žili převážně Němci; teprve současné internetové stránky lidem připomínají, že obec nevznikla po válce na zelené louce. "Stránky věnované historii pomáhají lidem identifikovat se s místní historií," říká Douša. Třetí nejlepší obecní webové stránky v zemi například čtenáře zavedou do dějin kdysi nejznámější místní fabriky Johanna Schowanka, která ve třicátých letech zaměstnávala 1300 dělníků, vyráběla perly a hračky včetně místní speciality jojo.

Povodeň na internetu

Webové strany obce Tlumačov na Zlínsku denně aktualizuje letecký inženýr Jan Rýdel. "Relaxace, ale hlavně služba obci. Teď při povodních dvojnásob," říká správce tlumačovských stránek. Minulé pondělí si díky němu Tlumačov odvezl ze soutěže Zlatý erb vítězství. "Bez nadšení by to nešlo, pan Rýdel dostává od obce jen směšný finanční příspěvek," pochvaluje si starosta obce Jaroslav Ševela. Také on strávil v posledních čtrnácti dnech nad klávesnicí počítače bezpočet hodin a aktualizoval povodňové zpravodajství informující o lagunách, jež postupně zaplavily pětadvacet domů, hřiště, zahrady a louky. Zbyl mu i čas na hledání viníků záplav v textu se záhadným názvem Jak může řeka Morava zaplavit obec, aniž by opustila koryto?.

V Tlumačově se zhruba dvěma a půl tisíci obyvatel měly webové stránky při povodních až tři sta návštěvníků denně a starosta odpovídal on-line na internetové dotazy.

Internetu netřeba

Ne ve všech vesnicích je však internet v módě, i když zveřejňování základních informací elektronickou cestou nařizuje obcím zákon. Internetově negramotné obce řeší svoji povinnost přesunutím údajů na neosobní portál www.statnisprava. cz.

Ve Slezsku nemá vlastní stránky třeba Rusín na Krnovsku, ale ani goralská vesnice Hrčava v Beskydech. "Nemíním podporovat nějaké grafické studio, které chce na obci vydělat tisíce. Počkáme, až se někdo z obce ujme stránek dobrovolně," uvažuje starosta Hrčavy Josef Szkandera. "Jsme chudá a malá obec s neuvolněným starostou a jediným zaměstnancem na úřadě," hájí neexistenci stránek starosta Dobroslavic na Opavsku Antonín Šťáva. "Zastáváme názor, že stačí úřední deska před radnicí, denně aktualizovaný internet je dobrý tak pro velká města," tvrdí. Dobroslavice přitom leží v těsné blízkosti Ostravy, mnohé firmy už občanům poskytují bezdrátové i modemové připojení a až třetina obce má k síti přístup.

"V Dobroslavicích se mýlí. Obecní stránky občany malých obcí ještě více spojují. Vždyť je to i něco jako obecní drbárna, která každého baví," kontruje Ryšavý, radní z Okříšek na Vysočině.

Časopis Týden 10. 4. 2006, Ivan Motýl