Cesta: Titulní stránka
Území okříšského regionu je budováno v prvohorách téměř výhradně leukokratními a biotitickými migmatity, místy cordieritickými. Směrem od řeky Jihlavy k Nové Vsi a výše jsou z prvohor žilné leukokratní a muskoviticko-turmalinické žuly. Kopce nad Okříškami směrem ke Kněžicím jsou tvořeny z kvarcitů s četnými čočkami. Jihozápadní kopce jsou prekambrického stáří biotitické slabě migmatitizované protkaqné kvarcity, krystalickým vápencem, u Pokojovic korundem a u Předína rulou a křemenem s rudnými žilami zlata, doprovázené hojně pyritem.
Zvětráváním pyritu vzniká železná ruda – hnědel, který se zde těžil společně se zlatem ještě v minulém století. Zvětráváním se zlato dostávalo do náplavů. Největší zbytky po jeho rýžování se dochovaly při Horském potoce nad Vidlákem, u kterého je postavena sokolská chata. V těsné blízkosti Opatova se zlatonosné horniny vyskytovaly v trati Vlčí jámy. Tato oblast je poddolována. Připomínají se i tři štoly ústící v Opatově do studní. Rozsáhlé zbytky po těžbě zlata se nacházely na kopci Brtníku a v lese Zákopy u Hor. Cenným dokladem starého hornictví jsou nálezy železných hornických kladívek a ojediněle zbytky rýžovacích žlabů (po Vidlákem) a kahany. Podle nejnovějšího průzkumu byla nalezena zrna zlata v Horském potoce a říčce Brtnici. Odhaduje se, že v původních horninách byl obsah zlata asi 2 g na tunu horniny.
Nejrozšířenějším půdním typem v oblasti je hnědá půda nasycená a někde kyselá.