Okříšky - Oficiální webový portál městyse

Po roční přestávce se uskutečnil třetí ročník Fóra Zdravého městyse. Letos bylo Fórum spojené s diskuzí o rekonstrukci staré hasičské zbrojnice na kulturní dům – proto se konalo přímo v jejím objektu a možná i proto přišlo více diskutujících než v prvních dvou letech. Stejně tak ale mohla být důvodem vyšší účasti dobrá zkušenost, kdy občané vidí, že se výsledky Fóra projevují v práci zastupitelstva. Řada vybraných problémů z minulých let je již vyřešená nebo se na nich intenzivně pracuje, takže čas věnovaný diskuzi na Fóru Zdravého městyse má smysl. Někomu se sice může zdát 28 účastníků jako malé číslo, ale uvědomme si, že je to více než 1% obyvatel městyse. Pro srovnání by muselo na stejnou akci v Třebíči přijít asi 500 a v Jihlavě dokonce 650 občanů, ve skutečnosti ale v těchto městech chodí na Fórum mezi jedním až dvěma sty návštěvníků. Podstatné je, že kdo chtěl, přišel, přispěl svým názorem a využil tak možnost ovlivnit dění v Okříškách.

Protože řada účastníků si již fungování Fóra vyzkoušela, vysvětlil starosta na úvod jen krátce pravidla dvoukolového systému výběru největších problémů a jednání začalo. Na stolech byly připravené seznamy témat rozdělené do šesti oblastí života městyse, okolo kterých se lidé sesedli podle svých priorit. Vytvořilo se pět skupin v počtu od tří do sedmi členů, které začaly nad tématy diskutovat. Aby byla diskuze plodnější, nabídli organizátoři skleničku vína, osvědčenou z jarních setkání s občany. Cílem této části bylo dojít ke shodě na čtyřech nejdůležitějších problémech dané oblasti, přičemž účastnící mohli doplnit i nové téma, na které přišli během jednání. Nejrychleji se dopracovala k výsledku skupina věnující se oblasti bezpečnosti, takže se následně vrhla ještě na oblast infrastruktury a vybavenosti městyse, která zůstala zpočátku bezprizorní.

Zhruba po půl hodině měly všechny skupiny hotovo a bylo možné přistoupit k další části Fóra. V ní nejprve mluvčí za každou oblast informoval o vybraných problémech a zdůvodnil ostatním, proč je skupina považuje za nejdůležitější. Starosta je postupně zapisoval na velkou papírovou plachtu, až jich tam bylo všech pětadvacet – to proto, že doprava jako tradičně nejobsáhlejší oblast dostala výjimku na pět hlavních problémů. Následovalo druhé kolo výběru, kdy každý z účastníků obdržel 4 zelené samolepky a těmi označil nejdůležitější témata ze seznamu, přičemž pokud některou záležitost považoval za hodně důležitou, mohl u ní nalepit samolepky dvě. Také tato část chvíli trvala, protože výběr rozhodně nebyl jednoduchý, nicméně všichni ho zvládli a starosta mohl přistoupit ke sčítání hlasů, z něhož vzešlo následující pořadí, stanovující deset největších problémů Okříšek:

Důležitým pravidlem Fóra Zdravého městyse je ověření výsledků, vzešlých z diskuze a výběru aktivních občanů, širokou veřejností. Stejně jako u minulých ročníků to provedeme anketou, v níž budou mít hlasující na lístku stejných 25 vybraných témat a k dispozici čtyři hlasy, kterými označí ty nejdůležitější podle svého rozhodnutí. Porovnání výsledku ankety s pořadím vzniklým na Fóru určí definitivní desítku hlavních priorit pro práci zastupitelstva a určitě se odrazí v rozpočtu městyse i programu výstavby.

Při porovnání žebříčků ze všech tří ročníků na první pohled zaujme, že na prvních dvou místech se vždy umístily obchvat městyse a chybějící kulturní dům, vedle toho se v první desítce ještě třikrát umístila potřeba udržení Policie ČR v Okříškách (vše tmavě žluté). Světle žlutá barva označuje témata, zařazená ve výběru ve všech třech letech a béžová témata vybraná dvakrát. Problémy již vyřešené jsou podbarvené červeně.

Po skončení Fóra Zdravého městyse pokračovalo setkání debatou nad studií rekonstrukce hasičské zbrojnice na kulturní dům. Projektant pan ing. Měrtl předložil čtyři návrhy půdorysů s přístavbou menšího sálu a variantním umístěním pódia, k tomu zpracoval i vizualizace nového vzhledu budovy. Veřejnost již měla možnost se k návrhům vyjádřit v anketách při otevření hasičské zbrojnice a na webu městyse, nyní byl dán prostor především zástupcům spolků, které pořádají společenské akce a v budoucnu proto budou kulturní dům využívat. Na setkání přišli ředitelky obou škol, členové Sportovního klubu, Sboru dobrovolných hasičů, Kamarádů cest, Okřešánku, Nové Kůže, chyběli pouze zástupci Mateřského centra a Sokola. To bylo škoda, protože v úvodu jednání otevřel pan ing. Kula opět otázku, zda by pro kulturní akce nebylo vhodnější rekonstruovat sokolovnu, která má lepší dispozice a hasičárnu nevyužívat např. na florbal. Zástupci radnice připomněli, že na toto téma diskuze již proběhla a v roce 2013 zastupitelstvo rozhodlo o stavbě nové hasičské zbrojnice a rekonstrukci staré na kulturní dům. Vycházelo přitom i z toho, že Sokol nesouhlasil s prodejem objektu sokolovny městysi a naopak nové vedení počítá s jeho modernizací a využitím pro stávající i nové sportovní aktivity (stolní tenis, box, badminton atd.). Navíc i veřejnost se v anketě „Okříšky 2012“ vyslovila celkem jednoznačně, že preferuje pro kulturní aktivity hasičskou zbrojnici.

V následující více než hodinové diskuzi padla řada připomínek, protože využití by mělo být široké – od rodinných oslav či spolkových setkání až po plesy a koncerty. Určitě by bylo vhodné, aby se v kulturním domě dalo hrát divadlo (nutnost opony), menší sál by mohly využívat místní firmy pro školení a semináře (možnost projekce, internetového připojení), samozřejmostí je bezbariérový přístup. Aby se zde mohly konat i rockové zábavy, je potřeba odolné řešení vnitřního vybavení. Důležité je dostatečné zázemí pro účinkující a bary, sociální zařízení, dostatečné skladové prostory. S tím souvisí i otázka využití sklepů, kde by mohla být i kuchyňka pro přípravu občerstvení a půdy – padly i návrhy udělat zde kuželnu či bowling. Na zamyšlení potom je, zda nepostavit i výtah.

Pro zvýšení kapacity se většina diskutujících přikláněla k větší variantě přístavby, další místa by mohla vzniknout prodloužením balkonu o visuté ochozy nad parketem, propojení obou sálů umožní zasouvací stěna. Topení by mělo být řešeno větvemi, aby se nemusel vytápět celý objekt při menších akcích. Řada názorů je na umístění pódia, jednou z variant je demontovatelná, přenosná sestava, upravující se podle typu akce. Další návrhy se týkaly instalace solárních panelů, zastřešení terasy pro venkovní akce, vyššího umístění oken, vnitřního ozvučení, zajištění samostatného vstupu pro navážení aparatury atd.. Nejednotné byly i názory diskutujících na architektonické řešení, zkušenost není vždy dobrá, protože řada architektů vymýšlí extravagantní věci bez ohledu na náklady při stavbě, provozu i údržbě, často nepraktické a zbytečně drahé. U kulturního domu by měla být podstatná účelnost, maximální využitelnost a také přijatelné provozní náklady, které jsou limitující především právě pro spolky. Všechny podněty si radní zaznamenali a využijí je při jednání s projektantem.