Okříšky - Oficiální webový portál městyse

Leží na rovině podél silnice, část po mírné stráni a kolem rybníka, jímž protéká potok Okříšský. Výška nad mořem obnáší 480 m., katastr. a pol. Obec čítá 6,13 km2 rozlohy. Domy stojí po skupinách nepravidelných, stavěny jsou z tvrdého materiálu a obíleny; tři domky jsou ještě dřevěné. Obec čítá 144 čísel a patří k ní samota hostinec "Loudilka", vzdálená asi 2 km, se 3 domky; obyvatel napočítáno r. 1900 961. R. 1870 bylo zde 651, r. 1890 782 obyvatelů. R. 1903 zuřil v obci zhoubný požár, jenž zničil 21 čísel.

Obyvatelé zdejší bývali většinou rolníci a domkaři; tito nacházeli práci u velkostatku. R. 1872 postavena byla u zdejší obce dráha severozápadní s nádražím v místě; a když mimo to r. 1885 vystavěna byla od Brna dráha st. spol. s nynějším rozsáhlým nádražím, počal stavební ruch i v obci a stavěly se zde nové domky, čímž se obec značně rozšířila, a usadili se zde i mnozí řemeslníci. (Nyní jsou v obci 4 hostince, 2 kupci, 3 pekaři, 4 řezníci, 3 kováři, 4 obuvníci, 2 mlynáři, 2 stolaři, 2 zámečníci, 2 koláři, 1 tesař, 1 krejčí, 1 bednář, 1 sklenář, 1 klempíř, 3 trafiky, 1 pletárna, 1 cihelna panská). R. 1892 postavil Fr. Engelmann z Brna v obci parní pilu, která náleží nyní velkostatku, a zřízen byl u velkostatku lihovar. V místě je c. k. poštovní a telegr. úřad. Starých památek zde není.

V obci byli jen 1/2 láníci a 1/4 láníci. Robotovali u zdejšího dvora, a sice 1/2 láník týdně 1 a 1/2 dne s dobytkem, 1/4 láník 3 dni pěšky; chalupníci ročně 13 dní pěšky a 4 z nich 26 dní, poněvadž jejich domky stály na půdě panské. Výkupu platili 1/2 láníci po zrušení roboty 200 zl. stř. za robotu a desátek dohromady.

R. 1776 měli celolánící pouze po 26 měrách a louku za 1 fůru sena; platili daně po 11 zl. 29 kr., činže gruntovní 17 kr. a odváděli 6 měřic popela. Na blízku Okříšek, 1/2 hodiny na jih vzdálena, leží na cestě z Krahulova do Heraltic hospoda "Loudilka".

Filiální kostel zdejší patří velkostatkáři, stojí na jeho půdě, a byla při něm dle Volného kdysi krátký čas fara. Na věži jsou dva zvony, jeden z r. 1500. R. 1895 musili věž zbourati, poněvadž trhliny na ní vždy více se rozšiřovaly, a r. 1897-8 byla nová věž postavena, při kteréžto příležitosti byly kostel a nynější loď rozšířeny a sakristie přistavěna; též koupeny byly nové varhany do kostela u J. Zachystala v Třebíči za 900 zl. Znak ze staré věže nad vchodem zasazen do nové věže. (Stoji tam pod znakem: Anno 1673. Perillustris ac generosus D: Joannes Wilhelmus de Levese Dominus in Okrisko. Perillustris ac generosa D: Anna Elisabetha de Levesin nata de Hornek Domina in Okrisko.) Náklad na všechno nesl kníže Em. Collalto, obyvatelé přispěli ruční prací a dovozem cihel, kamene a písku.

Služby Boží konaly se zde druhý svátek o Božích hodech a každou neděli po zasvěceném svátku P. Marie; nyní se zde konají každou druhou neděli, začež dostává farář z Heraltic 60 K ročně. Mimo katolíky je zde jedna rodina židovská. Do roku 1866 pochovávali z Okříšek na zdejší hřbitov kolem kostela. Toho roku vypukla v obci cholera a na hřbitově nebylo více místa, proto pochovávali na hřbitov do Heraltic, což se dělo do r. 1882, kdy zřízen byl v obci nový hřbitov, kam od toho času mrtvoly pochovávají.

Obec Okříšská přiškolena byla do r. 1864 do Přibyslavic. Toho roku povoleno zříditi samostatnou školu triviální, závislou na farní škole v Heralticích. Učitel měl platu roč. 210 zl.; školou povinných dětí bylo 61. R. 1879 bylo školních dětí přes 100 a vyučovalo se polodenně; r. 1884 rozšířena byla škola na dvoutřídní, ale vyučovati se počalo r. 1891, až byla postavena nynější nová škola; r. 1906 rozšířena jest na trojtřídní. Pamětní knihu založil r. 1889 nynější správce školy Josef Bradáč, který zde od roku 1878 působí. Knihovna školní založena r. 1890, má 168 svazků.

Obec má 6.3 ha polností, 1.7 ha luk a 14.9 ha pastvin. Všech pozemků jest: 372.7 ha polí, 31.6 ha luk, 4.9 ha zahrad, 40.1 ha pastvin, 151.4 ha lesa a 5.8 ha rybníků.

Obecní trati se jmenují: Zahrádky, Strážnice, Jáchlů kopec, Hora pl., na Chumelkách, Luh, Služanov, Hofeřice, Hora, v Milíři, Suchý kopec, Kamenný vrch, Vavruška; rybníky: Vohrada, Babí rybník, Zámecký, Pilný.

Spolky v místní obci jsou: hasičský od r. 1894 a čtenářský od r. 1898, jenž má svou knihovnu. Okříšky patřily ku hradu Rukštejnu a měly stejné s ním držitele. Od pánů z Valdštejna, majitelů hradu Rukštejna, propůjčeny byly v manství jako blízké Petrovice rytířům z Hrochova, ze kterých Mikuláš je obdržel do vlastnictví od krále Jiřího z Poděbrad. Dle Svoje náležely Okříšky s (pustými) Hofeřicemi r. 1530 Janovi a r. 1533 Heřmanovi z Hrochova, jenž je zanechal svým bratřím Janovi a Jiřímu.

R. 1540 dědily Apolonia Dorota z Janovic po svém dědovi Janovi Petrovském z Hrochova Okříšky a Vostopovice (u Brna). Tyto prodaly O. Janovi Herynkovi ze Slupna, který je držel od r. 1560 - 1576, od něhož přešly na Jiřího Rechemberka ze Želetic, jenž je prodal r. 1617 paní Sybile Slavatové, rozené z Roupova; r. 1622 držel je manžel(?) její Jan Slavata, kterémuž odňaty byly konfiskací; r. 1636 prodali pání Jindřich a Zdeněk z Náchoda ves a tvrz Vokříšky vladykovi Vítovi Jindřichovi Portovi z Arlesberka; od něho přešly trhem na vojenského komisaře Jihlavského kraje Jak. z Levese, jenž dle pamatného obrazu v okříšském kostele chovaném dne 9. října r. 1648 skonal; jeho manželka zemřela před ním v únoru téhož roku. Po smrti jeho držel je syn Jan Vilém Vojtěch z Levese, jenž své manželce na Okříškách 1500 zl. věna zapsal, r. 1673 zdejší kostel postavil a brzy na to bezdětek zemřel. Jeho manželka Eliška, roz. Hörner z Horneku, podruhé se provdala za svob. pána Kristofa Pavla barona Věžníka a, když tento zemřel, prodány byly Okříšky r. 1706 ve prospěch zadlužených dědiců Eleonory Kateřiny, Maxe Antonína, Rudolfa, Marie Alzběty, Evy Markety a Bohumila Felixe Norbertovi Lvovi šl. Hochovi. Jeho syn Filip Ignát ryt. Hoch prodal r. 1741 Okříšky s Pokojovicemi za 59.500 zl. Karlu Heřmanskému z Heldenherzu, pro jehož nezletilé siroty Okříšky s Pokojovicemi r. 1751 Tomáši Vinciguerrovi hr. z Collalto za 51.600 zl. prodány byly. Tím Okříšky dostaly se k Brtnici, ale dosud za zvláští, alodní statek se považují.

Z památných událostí budiž uvedeno:

R. 1608 dne 30. dubna opustil král Matyáš, bratr Rudolfův, Znojmo a táhl na Třebíč, kde se zdržel dva dny. Na to u Okříšek učinil prohlídku svého vojska, kterého bylo na 20.000 mužů. Mezi vůdci byli z Moravanů Ladislav Velen a Diviš z Žerotína. Po té táhl na Brtnici a Jihlavu, kdežto pobyl od 5. - 8. května.

Jihozápadně od Okříšek poblíž cesty do Heraltic stávala kdysi osada Hofeřice, která s Okříškami tvořila jeden statek. Památkou po ní jsou posud rybník Hoferský (vysušený), Hoferská hráz a pole Hofeřice (Služanov?).

O majitelích Hofeřic dočetli jsme se, že je r. 1466 držel po svém otci Jindřich z Ofeřic, kteréhož pohnal jeho svak Herynk ze Slupna, že své sestře a jeho manželce věna vydati nechce; také pohnal Erazíma z Dlouhé Brtnice ze 30 kop, že vydal z Hofeřického zboží 100 zl. uh., kterými ho měl vyvaditi z rukojemství za mladého Svinku, a on to dobře věda, dal je jinému. Jindřich z Hofeřic oženil se s Kateřinou ze Slupna, které r. 1492 vložil ves Hofeřice, avšak již r. 1496 zapsal je i s dvory Janovi, Kristofovi a Heřmanovi bratřím z Hrochova, kteří je spojili s Okříškami.

Jan z Hrochova r. 1530 učinil poručenství o svůj statek, totižto ves Ostupovice, ves Okříšky a ves pustou Hofeřice se vším příslušenstvím Apoléně a Dorotě z Janovic. Po Horeřicích psali se ještě dlouhá léta potomci Jindřichovi, kteří zdědili Zarubice u Myslibořic, jak svědčí náhrobní kámen v kostele brtnickém:

Tuto leží pan Jindřich Zarubský z Hofeřic a na Červenej Lhotě, který svůj život dokonal v sobotu po všech Svatých léta Páně 1571.

Pohlednice z Okříška 1907
Pohlednice z Okříšek (nedatováno)