Okříšky - Oficiální webový portál městyse

Vážení čtenáři,

doufám, že ve chvíli, kdy otvíráte nové číslo zpravodaje, neleží venku sníh ani bláto, ale svítí sluníčko a je tu opravdové jaro. To letos přišlo brzy, už koncem března bylo krásně teplo, ale potom přinesl duben pověstné aprílové počasí. Tentokrát opravdu dostálo svému jménu, rtuť v teploměru běhala hore-dole, občas spadla až pod nulu, suché dny se střídaly s propršenými a v posledním týdnu padal dokonce sníh. U nás to naštěstí byl jen symbolický poprašek, ale v některých regionech nastala kalamita, kdy nejezdily vlaky, na neprůjezdných silnicích stály kolony a spadlé stromy přerušily dodávky el. energie. Prostě poctivé aprílové …

Tak jak se v dubnu střídalo počasí, přicházely nám na radnici dobré i špatné zprávy. Pokračoval projekt revitalizace zeleně, na mnoha místech Okříšek vysadili pracovníci dodavatelské firmy více než stovku nových stromků. Naopak se komplikuje příprava dopravního řešení, o čemž podrobně píšu v samostatném článku. Technické služby dokončily několik menších akcí (rekonstrukce sociálního zařízení ve školce, instalace kašny na hřbitově, předláždění chodníku před Bílým domem, výměna další části plotu za mateřskou školou) a především provedly jarní úklid se zametením ulic a chodníků. Na Den Země jsme uklízeli okolí Okříšek, zapojila se i škola a místní spolky, které uklízeli ve svých areálech, což je dobře, smutný je ale pohled na to, kolik odpadků někteří lidé dokáží vyházet do přírody. Uspěli jsme s žádostí o dotaci na zateplení školní tělocvičny, ale z administrativních, a nebojím se napsat naprosto nelogických důvodů, musíme znovu vypsat výběrové řízení na dodávku nové hasičské cisterny, takže se zase vše zdržuje. Okamžiky radosti, kdy se může člověk usmívat, střídají chvíle deprese s chmurnými úvahami nad systémem, který si vynucuje spoustu práce, mnohdy ale často vynaložené zcela zbytečně.

Jednou z těch optimistických věcí, která v Okříškách patří k jaru, je soutěž Zlatý erb o nejlepší webové stránky měst a obcí. Letošní ročník přinesl řadu změn: nového pořadatele, nová pravidla hodnocení, jedno ale zůstává – kvalita našich webových stránek. Opět byly vyhodnocené jako nejlepší v kraji Vysočina, od roku 2003, kdy jsme se přihlásili poprvé, je to již deváté vítězství. Tradice pokračovala i celostátním kole, kam postupují vítězové všech krajů. Devátou účast při vyhlašování výsledků na konferenci ISSS v Hradci Králové jsme proměnili v devátý cenný kov, tentokrát má bronzovou hodnotu za třetí místo. Slyšel jsem k tomu komentář: „Až třetí? To tam snad ani nemělo cenu jezdit.“ Je to pravda, byla i první a druhá místa, ale tak si říkám, kéž by bylo víc oblastí, v nichž by byly Okříšky třetí nejlepší v republice 

Možná i pod dojmem úspěšné reprezentace ve Zlatém erbu rozhodla letos rada, že budeme reagovat na výzvu Spolku pro obnovu venkova a poprvé jsme se přihlásili do soutěže Vesnice roku. Kdybych tušil, kolik času zabere zpracování podkladů, kdoví, jestli bych hlasoval pro. Samotná přihláška je jednoduchá, ale stručný popis městyse a jednotlivých oblastí jeho života, které se hodnotí, nakonec znamenal 10 stránek formátu A4, k tomu ještě výběr několika desítek fotografií. Na druhé straně to byla možnost ohlédnout se a bilancovat, co vše se nám v poslední době podařilo, kolik se toho v Okříškách změnilo a co nového vzniklo. V jednom bodu je např. požadovaný přehled získaných dotací od roku 2010. Je docela dlouhý, více než jedna stránka, a zahrnuje téměř padesátku akcí. Velkých jako bylo zateplení škol, komunitní kompostárna, modernizace škol, víceúčelové hřiště, rekonstrukce veřejného osvětlení i těch malých v hodnotě „jen“ pár desítek tisíc. Zároveň ale potom je na dalších stránkách popsáno mnoho dalších akcí, které jsme zvládli i bez dotací – stavba nové hasičské zbrojnice, nové komunikace a veřejné osvětlení v Boroví, chodníky na Tovární a do Cihelny nebo nejnověji zahajovaná rekonstrukce kulturního domu. Jak říká ing. Tesař, který nedávno přednášel i našim zastupitelům, čekání na dotace je totiž v mnoha případech čekáním na Godota, který ale nikdy nepřijde.

Proč? Protože jsou velmi často špatně nastavené a to jak v zacílení, tak v podmínkách, které musí žadatelé splnit. Obzvláště je to vidět na evropských dotacích v tomto finančním období. Výrazně se snížil objem peněz na silniční stavby, na infrastrukturu vodovodů a kanalizací, vůbec není možné financovat stavby a rekonstrukce sportovišť, místních komunikací, záchrana památek se týká pouze těch národních atd. Naopak výrazně více peněz je alokováno na tzv. „měkké“ projekty, sociální podnikání, sociální bydlení (ovšem s takovými podmínkami, že ne každý žadatel do toho půjde), různá komunitní centra, genderové projekty apod. Jsem přesvědčený, že velká část těchto peněž vůbec nenajde adresáty, nebudou se čerpat a za tři roky budou na ministerstvech honem vymýšlet nové výzvy na investice, aby je Česká republika nemusela vracet. Celý dotační systém se prostě chová jako to aprílové počasí, ode zdi ke zdi.

Jde o důsledek přesvědčení bruselských úředníků, kteří si myslí, že ví lépe než česká vláda, jaké má mít tato země priority. Nejsmutnější ovšem je, že podobně to funguje o úroveň níže, kdy jsou zase úředníci na pražských ministerstvech přesvědčení, že oni jsou ti, kteří vědí nejlépe, co potřebují města a obce, ne starostové a zastupitelé v nich žijící. Bohužel, zatím se nenašel žádný vrcholový politik, který by si vzal za své to, co říkáme my dole. Tedy že by bylo nejlepší národní dotace (snad s výjimkou těch na infrastrukturu) zrušit a tyto peníze rozdělit samosprávám v rámci rozpočtového určení daní, ať si zastupitelstva sama rozhodnou, na co je použijí a co za ně postaví. Jenže co by potom dělali všichni ti státní úředníci, že?

Přesto se rozloučím optimisticky, věřím tomu, že stejně jako skončilo aprílové počasí a konečně tu máme jaro, přijde doba, kdy padne tenhle aprílový systém a do veřejné správy se vrátí zdravý rozum. Že se peníze a rozhodování o jejich využití bude přesouvat níže, na kraje a hlavně na obce a města, abychom my, zastupitelé, mohli dělat to, co si přejete vy, občané a ne nějací byrokrati v Praze. Do té doby to samozřejmě budeme dělat taky, ale holt to někdy půjde trochu víc ztuha a někdy déle trvat. Tak prosím i za své kolegy o trochu shovívavosti, když všechno nejde tak jak byste si představovali. Přeji vám krásné jarní měsíce se spoustou hezkých zážitků z mnoha akcí, které nás během května a června čekají.

Zdeněk Ryšavý, starosta